Sobota 27. února 2021svátek má Alexandr 7 °C oblačno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří. Cílem je výměna zajatců a těl padlých vojáků

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev - ilustrační foto.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev - ilustrační foto. | foto: Reuters

Jerevan/Moskva Arménie a Ázerbájdžán se v Moskvě dohodly na příměří v bojích o Náhorní Karabach, oznámil v noci na sobotu po třístranných jednáních v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Příměří by mělo platit od sobotního poledne, uvedla agentura TASS. Podle ní je cílem přerušení bojů výměna zajatců a těl padlých vojáků, která se má odehrát za zprostředkování výboru Červeného kříže.

„Příměří je vyhlášeno od 12:00 dne 10. října 2020 z humanitárních důvodů za účelem výměny válečných zajatců a jiných zadržovaných osob a těl padlých,“ cituje TASS z prohlášení po pátečním desetihodinovém jednání ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu Sergeje Lavrova, Zohraba Mnacakaniana a Ceyhuna Bayramova v Moskvě. 

Jednání o příměří sérií telefonátů s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zprostředkoval ruský prezident Vladimir Putin, připomněla agentura AP. Arménie původně uvedla, že souhlasí s příměřím, zatímco Ázerbájdžán zpočátku podmiňoval zastavení bojů stažením arménských sil z Náhorního Karabachu.

Lavrov také uvedl, že strany konfliktu souhlasily se zahájením rozhovorů o mírovém urovnání situace, a to prostřednictvím takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Skupina byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. Skupině předsedají Spojené státy, Rusko a Francie.

Společné prohlášení přečetl pozdě v noci po jednání za zavřenými dveřmi Lavrov, který sám předstoupil před novináře. TASS uvedl, že jednání se konalo v krajně napjaté atmosféře - sotva ministři usedli za stůl, v médiích se objevily zprávy o dělostřeleckém ostřelování, vedeném na bojišti z obou stran.

Mezitím prezident Alijev v televizním poselství k národu řekl, že Baku dává Jerevanu poslední šanci urovnat karabašský problém mírovou cestou a že jednání okamžitě skončí, pokud v Moskvě zazní, že Karabach je součástí Arménie. 

Turecko uprostřed konfliktu

Alijev trval na právu své země silou získat zpět své území po téměř třech desetiletích mezinárodních rozhovorů, které podle něj „nepřinesly ani centimetr pokroku“. Ohlásil také dobytí řady karabašských obcí, tato slova však arménské ministerstvo obrany částečně popřelo.

Arménští představitelé tvrdí, že do knfliktu se zapojilo i Turecko, mimo jiné vysláním syrských žoldnéřů bojujících na straně Ázerbájdžánu, anebo sestřelením arménského bitevníku Su-25 tureckou stíhačkou F-16. To Ankara i Baku popřely.

V rozhovoru pro televizi CNN Arabic, odvysílaném ve čtvrtek, ázerbájdžánský prezident připustil přítomnost tureckých stíhaček F-16 v Ázerbájdžánu, kde zůstaly několik týdnů po společném vojenském cvičení. Trval ale na tom, že zůstaly na zemi.

Zapojení Turecka do konfliktu vyvolalo v Arménii bolestné vzpomínky na masakr statisíců Arménů v Osmanské říši za první světové války. Angažovanost Turecka v konfliktu znepokojila Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu a je s Arménií spojeno i spojeneckou smlouvou, jež počítá s poskytnutím pomoci v případě napadení. 

Turecko, které se snaží zvýšit svůj vliv na jižním Kavkaze, podle agentury AP usilovalo o zapojení do jednání minské skupiny jako spolupředsedající země, avšak ve společném prohlášení Arménie a Ázerbájdžán slíbily obnovit jednání ve stávajícím formátu.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. Nyní jsou enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

Jako když dostane padáka uklízečka, popisuje výpověď pilot obřího A380

David Hecl | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Řídil obří letoun, pivo v New Yorku a káva v Sydney pro něj byla všední věc. Výpověď přišla záludně, poslední den...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Exmanžel trenérky fitness: Sebevraždou ublížila dětem a zbavila se démonů

První slova zdrceného expartnera ke smrti Zuzany Drnek. Co za tím podle něj... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nad sebevraždou krásné trenérky fitness Zuzany Drnek se vznášejí otazníky. Zabila se kvůli rozvodu a sporům o děti,...

Babské rady: zaručené tipy, jak bojovat proti neustálým virózám
Babské rady: zaručené tipy, jak bojovat proti neustálým virózám

Nudle u nosu, opakované virózy, nachlazení, pokašlávání –? nikdy nekončící kolotoč, ze kterého začínáte být šílení? Posbírali jsme ty...