Arménie: Ruská základna nám zajišťuje bezpečí

* LN Náhorní Karabach se stal za dvacet let po odtržení od Ázerbájdžánu de facto součástí Arménie, ostatně váš prezident je rodák a politik z Karabachu. Jak si vy představujete mírové urovnání konfliktu s Ázerbájdžánem? Je Arménie svolná k územní výměně?

My v Jerevanu jsme přesvědčeni, že neexistuje jiná alternativa řešení tohoto konfliktu než politické vyjednávání. Jakmile se Ázerbájdžán zbaví svých iluzí, že by se příjmy z ropy mohly stát hlavním faktorem při řešení konfliktu ve prospěch jeho zájmů, a jakmile přestane se svými pokusy využít své ropné příjmy k financování nového vojenského dobrodružství, pak by pokrok v mírovém procesu mohl být viditelnější.

* LN Před dvěma roky jsem byl tady v Jerevanu svědkem prvního fotbalového zápasu mezi Arménií a Tureckem, jenž byl symbolem oteplení velice špatných vztahů mezi Ankarou a Jerevanem. Proč od té doby téměř nepokročilo?

V době, kdy prezident Serž Sargisjan inicioval proces normalizace s Tureckem, byly arménsko-turecké vztahy v mrtvém bodě. Po intenzivních jednáních dospěly Arménie s Tureckem k dohodě a 10. října 2009 v Curychu podepsali ministři zahraničních věcí obou zemí protokoly o navázání diplomatických vztahů, otevření hranic a rozvoji bilaterálních vztahů. Bohužel, Turecko od smlouvy ustoupilo. Nejenže upustilo od ratifikace protokolů, ale Ankara se vrátila k rétorice podmínek, které bylo užíváno před začátkem procesu. Poslední dva roky ukázaly, že Turecko v sobě zatím nenašlo dost síly, aby dodržovalo své závazky před mezinárodním společenstvím, a působí jako partner, kterému se nedá věřit.

* LN My v Česku jsme nedávno oslavili dvacáté výročí odchodu sovětských vojsk z Československa. Arménie na svém území ruskou základnu stále má. Co vám to přináší kladného?

Strategické spojenecké vztahy mezi Arménií a Ruskem mají hluboké kořeny. Toto stabilní partnerství je založeno na vzájemné důvěře a respektu. V loňském roce jsme v rámci státní návštěvy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Arménii podepsali protokol o změnách v dohodě o ruských vojenských základnách v Arménii. Tento protokol zdůrazňuje, že ruské vojenské základny spolu s arménskými ozbrojenými silami zajišťují bezpečnost Arménské republiky. Nemám žádné pochybnosti, že to je pozitivní a v zájmu nejen Arménie, ale i upevnění bezpečnosti a stability v regionu.

* LN Velmi bolavým problémem vašeho regionu je otázka Jižní Osetie a Abcházie. Vy, přes své velmi blízké vztahy s Ruskem, jste tyto separatistické oblasti Gruzie neuznali za samostatné státy. Mohu se zeptat proč?

Ze stejného důvodu, ze kterého jsme neuznali nezávislost Kosova. Dokud Arménie neuzná Republiku Náhorní Karabach, nemůžeme uznat jiné entity ve stejné situaci. A zastáváme přístup, že všechny rozpory by měly být řešeny prostřednictvím dialogu a oboustranně přijatelných kompromisů.

* LN Gruzie stále usiluje o vstup do NATO. Vítáte to, nebo to považujete za potenciální zdroj konfliktu?

Vždy jsme se drželi zásady, že každá země má suverénní právo na svá vlastní bezpečnostní opatření.

* LN Česká republika má velice úzké a přátelské vztahy s Ázerbájdžánem. Považujete otevření velvyslanectví v Praze za vyrovnání této asymetrie?

Dříve jsme měli nerezidentního velvyslance akreditovaného v Praze. S přihlédnutím k rostoucí spolupráci mezi Arménií a Českou republikou jsme se rozhodli otevřít zde velvyslanectví a jmenovat rezidentního velvyslance. Doufáme, že nebude příliš dlouho trvat, než nám to Česká republika oplatí zřízením velvyslanectví v Arménii.