Když Armin Laschet přicházel v sobotu krátce po půl desáté dopoledne k řečnickému pultíku v liduprázdném berlínském výstavišti, jako by to byla předzvěst, jak to celé dopadne.
Protože uchazeči o pozici stranického předsedy měli přednést své kandidátské projevy v abecedním pořadí, hovořil 55letý premiér Severního Porýní – Vestfálska do kamer jako první. Jeho dva konkurenti, Friedrich Merz a Norbert Röttgen, přišli na řadu až po něm. Přesně v tomto pořadí nakonec souboj o vedení největší německé strany dopadl. Pro Lascheta hlasovalo v rozhodujícím druhém kole 521 delegátů, pro Merze 466. Röttgen vypadl již po první volbě se ziskem 224 hlasů.
Laschet vsadil na dvě věci: na jistotu, ale také na city. Připomněl svou kariéru, která ho vedla stupínek po stupínku výš, od zastupitele v rodných Cáchách (Aachenu) přes křesla v Evropském parlamentu, Spolkovém sněmu až do čela regionální vlády. Věděl, že ve straně s více než 405 tisíci členy má něco takového velkou váhu. Zároveň jako by tím zdůraznil, že to ještě není všechno a má ambici stát se nejenom šéfem CDU, ale na podzim i příštím spolkovým kancléřem.
Německá CDU má nového předsedu. Do čela strany se postaví Armin Laschet, může se ucházet o post kancléře |
Nezapomněl proto připomenout, že dokázal v roce 2017 „vyfouknout“ největší spolkovou zemi sociálním demokratům a sesadit populární premiérku, aniž by to předtím kdokoli očekával. Jeho poselství delegátům, kteří nemohli být kvůli koronavirovým omezením přímo na místě a projev sledovali na dálku přes počítače, bylo jasné: Umím vyhrávat volby, důvěřujte mi.
Avšak Laschet přidal ještě něco dalšího, co v projevech Röttgena i Merze chybělo: emoce. Nejprve pohladil „duši“ straníků, když ocenil často dobrovolnickou práci desítek tisíc obecních zastupitelů. Pak přidal životní příběh svého otce, bývalého horníka. Ten ho prý naučil, jak moc důležité je umět se spolehnout na své spolupracovníky a důvěřovat jim.
Heinz Laschet, jemuž je 86let, mu prý dal s sebou na sjezd svou někdejší hornickou známku s číslem, aby mu přinesla štěstí: „Vyřiď lidem, že ti můžou důvěřovat,“ tlumočil Laschet přání a vzkaz svého otce.
Údajný potomek císaře Karla Velikého
Silným závěrem Laschet nezapřel, že své působení v politice kdysi začínal psaním projevů. Má za sebou i několik let novinářské praxe, mimo jiné v Bavorské televizi v Mnichově. Později pak nějakou dobu vedl oficiální věstník katolické diecéze v Cáchách.
Cáchy, jeho rodné město v nejzápadnějším cípu Spolkové republiky i katolická víra jsou dvě konstanty, které hrají v životě nového šéfa CDU významnou roli. Dodnes například žije v řadovém domku ve čtvrti Burtscheid, v níž kdysi vyrůstal. Tak jako téměř všichni v Porýní, i Laschet je aktivní v karnevalovém hnutí.
Za zmínku stojí i historie jeho rodiny. Její kolektivní vědomí bylo ovlivněno tím, jak často se měnili ti, kdo oblasti vládli. Francouze střídali Prusové, po nich přišli Belgičané, aby nakonec zůstala pod správou Německa.
I proto je Laschet přesvědčeným zastáncem evropské integrace. Jeho bratr Patrick dokonce loni vzbudil rozruch tvrzením, že Laschetovi patří k přímým potomkům franského krále Karla Velikého, jenž byl prvním středověkým římským císařem a umřel v roce 814 právě v Cáchách.
Nový předseda CDU se narodil v roce 1961 a vyrůstal jako nejstarší z celkem čtyř synů. Jeho matka byla silně věřící a angažovala se v místní katolické farnosti. V tamním pěveckém sboru Armin poznal svou budoucí manželku, s níž má tři dospělé děti.
Laschet, který studoval práva v Bonnu a Mnichově, byl poprvé zvolen do Spolkového sněmu v roce 1994. S ním tehdy uspěli i jeho nedávní konkurenti na předsednictví, Merz a Röttgen.
Spolu s Röttgenem patřil ke skupině mladých poslanců CDU, kteří se „potají“ scházeli s některými politiky strany Zelených. Protože to bylo v italské restauraci, vžilo se pro jejich neformální schůzky označení „Pizza-Connection“. V nevelkém Bonnu, tenkrát ještě sídle vlády, se to neutajilo. Tehdejší kancléř a stranický patriarcha Helmut Kohl měl údajně zuřit, protože v tom viděl zárodek možné vzpoury.
„Armin Turek“
Pokud jde o Laschetovy politické postoje, nelze ho zařadit do nějaké škatulky. Zastává však liberální názory na migraci. Již jako zemský ministr pro integraci v letech 2005 až 2010 se zasazoval o větší porozumění mezi většinovou společností a tureckou komunitou v průmyslovém Porúří. Uveřejňoval sloupky v tureckých komunitních časopisech, což mu vyneslo přezdívku „Armin Turek“.
Německá vládní strana volí vedení. Kdo se ujme CDU a zkusí navázat na práci kancléřky Merkelové? |
Na straně druhé je ale zároveň i stoupencem silného státu. Svému ministrovi vnitra Herbertu Reulovi dal volnou ruku při potírání kriminality arabských rodinných klanů i při vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Také volba dalších členů zemské vlády (např. šéfa jeho kanceláře Nathanaela Liminskiho, syna známého katolického publicisty) vysílá signál směrem ke konzervativní části voličstva, že Laschet je bere vážně.
Zatím ještě není jisté, že Laschet bude lídrem pro podzimní celostátní volby. Na jeho osobě a volebním programu se totiž domlouvá CDU s bavorskou sestrou, Křesťansko-sociální unií (CSU). Spekuluje se, že i její šéf, bavorský premiér Markus Söder má ambici být hlavním kandidátem, a tím pádem i nástupcem kancléřky Angely Merkelové. Laschet mu ale podle všeho ustoupit nehodlá.