Vyplývá to prý z výpovědi jednoho ze spolupachatelů atentátu Miloše Simoviče, s nímž nyní v Bělehradě probíhá obnovený proces. Podle radiostanice B92 se všichni zadržení policisté zúčastnili protestního shromáždění Červených baretů v listopadu 2001, které bylo později označováno jako pokus o státní převrat. Výslechy zadržených by podle tohoto zdroje mohly přispět k objasnění politického pozadí atentátu na Djindjiče v březnu 2003. Zatím bylo objasněno jen vlastní kriminální pozadí - na vraždě se podíleli členové zemunské mafie, nazvané podle jedné z bělehradských čtvrtí.
Zastřelen před vládní budovou
Djindjić byl v březnu 2003 zastřelen před vládní budovou tehdejším zástupcem velitele zvláštní policejní jednotky Červených baretů Zvezdanem Jovanovičem, přezdívaným Zveki. Jovanoviče jako vykonavatele vraždy poslal soud v roce 2007 na 40 let za mříže. Hlavním organizátorem atentátu ale byl bývalý velitel Červených baretů Milorad Ulemek zvaný Legija. Dostal stejných 40 let jako Jovanović. Mafián Simović byl za aktivní spoluúčast již v minulosti za účast na atentátu odsouzen v Srbsku ke 30 letům vězení v nepřítomnosti. Loni byl zadržen na srbské hranici poté, co se pokusil dostat do Srbska. Od té doby žádal obnovení procesu, v čemž mu nakonec bylo vyhověno.
Srbská ministryně spravedlnosti Snežana Malovičová označila zatčení bývalých Červených baretů za "počátek zodpovězení všech dosud otevřených otázek" v případě atentátu. V roce 2004 podle ní neprobíhalo žádné vyšetřování politického pozadí činu, doufá ale, že tvrdou prací se podaří i nyní všechny důkazy shromáždit a dát tak jasný signál, že "takové zločiny se nikdy nepromlčí", napsala agentura APA. Také podle advokáta rodiny Djindjičových Srdja Popoviče může vyšetření okolností případu vést k odhalení jeho politického pozadí. Atentát na Djindjiče v březnu 2003 byl první vraždou úřadujícího premiéra v Evropě od zabití předsedy švédské vlády Olofa Palmeho v roce 1986; v jeho případě nebylo politické pozadí nikdy zjištěno.
