Letos v únoru byl Sallaj zatčen a uvězněn za to, že podle justice velel komandům, která spáchala sebevražedné útoky na velikonoční neděli v roce 2019. Ty se zaměřily na několik kostelů a hotelů v zemi a způsobily smrt 278 lidí (včetně devíti útočníků), píše AFP.
Důstojník tato obvinění kategoricky popírá a zatím nebyl formálně obviněn. O jeho osudu má rozhodnout soud. Sebevražedné útoky z 21. dubna 2019 byly zpočátku připisovány srílanskému islamistickému hnutí, které přísahalo věrnost islamistické skupině Islámský stát (IS).
Tento scénář se však rychle rozpadl, když vyšlo najevo, že srílanské úřady zanedbaly varování indických tajných služeb, které je již 15 dní předem upozornily na bezprostřední riziko útoku.
V průběhu let katolická církev, tisk i svědci zpochybnili postup tajných služeb a obvinili je ze spiknutí, jehož cílem bylo vyvolat na ostrově chaos a podpořit tak Gotabaju Radžapaksu, který byl v listopadu téhož roku zvolen prezidentem země.
V červnu loňského roku poprvé veřejně obvinil ministr veřejné bezpečnosti Ánanda Vidžepala generála Sallaje, když v parlamentu prohlásil, že „se spikl s islamistickými extremisty a řídil jejich útoky“. Vyšetřování mimo jiné odhalilo vazby mezi džihádisty a nejméně dvěma zpravodajskými službami v zemi.
„Sotva tři týdny před útoky se Sallaj setkal s muslimskými muži, aby získal podrobnosti o jejich cílech,“ uvedl Vidžepala. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že tyto útoky umožnily zvolení Radžapaksy, který ve volební kampani vystupoval jako jediný, kdo je schopen ochránit zemi před islamistickou hrozbou.
Jeho vláda i vláda jeho bratra Mahindy (2005–2015) přiznaly, že během občanské války (1983–2009) financovaly islamisty, aby získaly informace o tamilských separatistech. Vždy však popíraly, že by hrály jakoukoli roli v útocích o Velikonocích 2019.
Generál Sallaj jako kariérní důstojník působil jako vojenský atašé na srílanských velvyslanectvích v Paříži a Kuala Lumpuru, poté co studoval na Národní obranné akademii v Novém Dillí a na univerzitách v indickém Čennaí a britském Bradfordu.
Tento vojenský důstojník, specializující se na boj proti terorismu, byl v roce 2003 pozván, aby v Pentagonu přednesl projev na téma „sebevražedný terorismus a jeho dopad“. V roce 2023 vystoupil také na tribuně v sídle OSN v New Yorku, kde hovořil o „vlivu sociálních sítí a digitálních platforem na radikalizaci, extremismus a terorismus“.
V roce 2019 ho nově zvolený prezident Gotabaja Radžapaksa jmenoval šéfem svých zpravodajských služeb, čímž se stal prvním vojákem v této funkci. V této funkci nařídil v roce 2020 zatčení obhájce lidských práv Hedžáze Hizbulláha, kterého obvinil, že byl „mozkem“ velikonočních atentátů. Hizbulláh byl pak propuštěn o 22 měsíců později, aniž by proti němu bylo kdy vzneseno obvinění.
Volba Anury Kumara Disanajakeho do čela země ve volbách v září 2024 pro generála Sallaje vše změnila. Levicový prezident se rozhodl obnovit vyšetřování útoků z roku 2019, které se tehdy nacházelo ve slepé uličce.
21. dubna 2019 |
