„Exploze vodíku se vznítí s minimální zápalnou energií a uvolňuje ničivé plameny, které se rychle šíří do všech stran,“ popsal nejnovější model bomby čínský vědec Wang Süe-feng, který vede její výzkumný tým.
Zbraň o hmotnosti dvou kilogramů vytvořila při testech ohnivou kouli o teplotě přesahující 1 000 stupňů Celsia po dobu více než dvou sekund. To je patnáctkrát delší výbuch, než by způsobilo ekvivalentní množství TNT. Obešel se přitom bez jaderné nálože, kterou zbraně s řetězovou reakcí obvykle využívají.
Využívané palivo, stříbřitý prášek známý jako hydrid hořečnatý, vědci původně vyvinuli pro dodávky plynu do oblastí mimo elektrickou síť, aby zde pomohlo pohánět články pro výrobu čisté elektřiny a tepla.
Po spuštění konvenční výbušniny se hydrid hořečnatý tepelně rozkládá a uvolňuje vodík, který se vznítí v „dlouhotrvající peklo,“ uvedli vědci v recenzovaném článku.
Vhodná k útoku na velké plochy
„Kombinace vlastností bomby umožňuje přesnou kontrolu nad intenzitou výbuchu, čímž se snadno dosáhne rovnoměrného zničení cílů na rozsáhlých územích,“ dodal vědec. Zbraň je podle něj ideální k pokrytí velkého území silným žárem nebo k úderům na hodnotné cíle.
Podle zpravodajského serveru Business Standard je bomba díky svému trvalému žáru ideální například k likvidaci rozptýlených nepřátelských sil na otevřeném prostranství. Její energii lze ale také soustředit na jeden cenný bod a s chirurgickou přesností pak odpálit most nebo třeba sklad paliva.
Studie se nezmiňuje o případném zdroji velkého množství hydridu hořečnatého, které by bylo k výrobě většího počtu hlavic nutné. Rovněž zůstává nejasné, kdy a za jakých podmínek by čínská armáda mohla v budoucnu zbraň nasadit.
Donedávna bylo v Číně možné vyrábět hydrid hořečnatý pouze ve specializovaných laboratořích tempem několika gramů denně. Náročné spojení vodíku s hořčíkem totiž vyžaduje vysoké teploty a tlak. Náhodné vystavení vzduchu během výrobního procesu pak může vést ke smrtelným explozím.
Začátkem tohoto roku ale byla v severozápadní čínské provincii Šen-si spuštěna továrna, která dokáže vyrobit 150 tun hydridu hořčíku ročně. Číňané bombu vyvíjí i pro využití v dronech a ponorkách.
Čínská armáda při vývoji nových technologií usiluje o využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná, oceánská nebo právě vodíková energie.
Například v oblasti námořnictva Čína modernizuje svou flotilu moderními válečnými loděmi s elektrickými pohonnými systémy. Jejich nové křižníky třídy Žen-chaj typu 055 vybavují systémem elektrického pohonu, který zvyšuje jejich utajení, rychlost a operační dosah.
