Podle diplomatické dohody mezi USA a Austrálií by si totiž trest odpykal doma. Jeho přiznání navíc pravděpodobně povede k mírnějšímu trestu. Vzhledem k obviněním mu nicméně hrozí až doživotí.
Jednatřicetiletý Australan, který konvertoval k islámu, byl podle senátora postaven před "samozvaný soud" a přiznáním viny se chce vyhnout dalšímu pobytu na základně. "Kdo by to neudělal po mučení a nelidských podmínkách na Guantánamu?" ptá se Brown. Jeho názor sdílí i senátor Barnaby Joyce, podle něhož se Hicks doznal "částečně kvůli... procesu, který má řadu trhlin".
Australan zajatý v roce 2001 v Afghánistánu si již dříve stěžoval, že byl během zadržování americkými silami týrán. Armáda však tato obvinění ostře odmítla.
Hlavní žalobce guantánamského tribunálu plukovník Moe Davis se domnívá, že by se Hicks mohl rozsudek dozvědět do konce týdne a do vlasti by mohl být převezen do konce roku.
Uznání viny je překvapivé vzhledem k tomu, že v neděli jeden z jeho australských právníků David McLeod řekl, že se jeho klient domnívá, že proces není spravedlivý.
"Očekával, že bude odsouzen i v případě, že prokáže svou nevinu," řekl McLeod. Soud, před nímž Hicks stanul, patří ke zvláštním vojenským tribunálům, jejichž vznik umožnil Kongres. Ten jejich vytvoření odsouhlasil v září v reakci na to, že Nejvyšší soud USA v červnu zablokoval plán Pentagonu soudit tyto podezřelé před vojenskými komisemi, což schválil prezident George Bush.
Jemu ale soud vytkl, že tímto rozhodnutím překročil pravomoc, a existenci komisí označil za protiústavní. Věznicí na základně Guantánamo za pět let prošlo přes 750 lidí, většinou z
Afghánistánu a Pákistánu. USA vězňům, kteří jsou podezřelí z příslušnosti k Al Kajdě či afghánskému hnutí Taliban, nepřiznávají status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale označují je za "nepřátelské bojovníky".
To umožňuje zadržovat je neomezeně dlouhou dobu bez soudu. Na základně je nyní kolem 400 vězňů, pouze minimum z nich bylo obviněno.
27. března 2007 9:40
