Po sedmnácti letech dohnala britského revizionistu Davida Irvinga slova, která pronesl na svých přednáškách v Rakousku. Podle obžaloby, z níž citoval britský deník The Guardian, tehdy odmítl existenci nacistických táborů, důkazy o plynových komorách označil za „pohádky“ a z Adolfa Hitlera dělal ochránce Židů. Nyní kvůli tomu může skončit až na deset let ve vězení.
Irvingovi se vymstilo, že se loni na podzim vrátil do Rakouska. V listopadu byl zadržen na dálnici, když mířil na další ze svých přednášek - tentokrát určenou skupince studentů s krajně pravicovými názory. Jelikož na něj byl za zpochybňování holocaustu v roce 1989 uvalen zatykač, putoval kontroverzní britský historik do vazby.
Irving v souladu se svými postoji veškerou vinu odmítá. „Odmítám, že bych byl popíračem holocaustu. To je odporná pomluva,“ řekl minulý týden v telefonickém rozhovoru pro britskou televizní stanici More4 News.
Přesto hodlá dnes u soudu prohlásit, že se cítí vinen. Je si totiž dobře vědom, že rakouské zákony patří v souvislosti se zpochybňováním holocaustu mezi nejpřísnější na světě. „Nemám jinou možnost,“ dodal britský historik v rozhovoru, z něhož citoval deník The Daily Telegraph. Irving má už se soudy bohaté zkušenosti.
Například v roce 2000 prohrál v Británii ostře sledovaný soudní souboj s americkou historičkou Deborah Lipstadtovou, která jej ve své knize jednoznačně označila za „popírače holocaustu“. Soudce jí dal za pravdu a kontroverzního historika navíc označil za „padělatele historie“.
Soud s Irvingem, který má dnes začít ve Vídni, má oproti předchozím procesům ještě jiný rozměr. Koná se totiž v Rakousku, na jehož území se narodil Hitler a kde má krajní pravice reprezentovaná Svobodnými zastoupení ve vládě.
Jak řekl rakouský politolog Fritz Plasser, Rakousko chce tímto soudním procesem dokázat, že se od doby nacismu „zásadně změnilo“. Další politolog Anton Pelinka ovšem upozornil, že Irvingův případ by se paradoxně mohl stát povzbuzením pro rakouské neonacisty.
Z toho důvodu by americká historička Lipstadtová - jakkoliv s jeho názory stále nesouhlasí - raději nechala Irvinga odjet domů. Podle ní totiž hrozí, že se z něj stane v případě odsouzení a poslání za mříže mučedník. „Nemyslím si, že by mělo být odsuzování holocaustu považováno za zločin,“ řekla dále nedávno britské BBC. „Jsem proti cenzuře,“ dodala.
Soud s Davidem Irvingem začíná v době, kdy se - nejen v Evropě -vede další spor o hranice svobody projevu: muslimové se bouří proti tisknutí karikatur proroka Muhammada. „Boj se zpochybňovači holocaustu nemá s náboženskými a dalšími svobodami nic do činění,“ odmítá spojitost rakouský politolog Pelinka.
