Bulhaři doufají, že se jim podaří odblokovat jednu z nejsložitějších diskusí v unii, tedy debatu o reformě azylového systému unie. EU v otázce reformy takzvaného dublinského systému dělí především přerozdělování migrantů podle kvót.
Jasně proti je Česká republika a další země takzvané visegrádské skupiny, tedy Slovensko, Polsko a Maďarsko. Na nějaké podobě kvótového systému naopak trvá nejen Evropská komise, která jej do reformy na jaře 2016 navrhla, ale také státy jako Německo či Itálie.
Rozhodne německý postoj?
„Jsem velmi rád, že předsednictví má Bulharsko, protože máme na klíčová témata stejný názor,“ řekl Andrej Babiš na tiskové konferenci po skončení jednání. Shoda mezi oběma premiéry, kteří si na tiskové konferenci tykali, panuje především v tom, že Evropa má prioritně opevnit své hranice a financovat záchytné tábory mimo její území – především v Libyi a v Turecku.
Česko chce poslat do Libye zhruba 225 milionů korun |
Podle informací LN česká strana dopředu sondovala, zda Bulharsko podpoří postoj, že při hlasování o nové podobě azylového systému nesmí na radě ministrů vnitra opět dojít k přehlasování. Bulharská strana měla vyjádřit pro český postoj pochopení, ale zatím se k němu nechce veřejně zavázat. Nestalo se tak ani na společném vystoupení obou premiérů.
Podle komentářů v bulharských médiích bude v této věci rozhodující postoj Německa, se kterým má Bulharsko velmi dobré vztahy. Borisov v sobotu přijal v Sofii kancléřku Angelu Merkelovou a nyní bulharské předsednictví vyčkává na vznik nové německé vlády.
Český premiér Andrej Babiš (vlevo) a bulharský prezident Rumen Radev.
Andrej Babiš nabídl Bulharsku plnou podporu jeho snah, aby vstoupilo do Schengenu. „Bulharsko splnilo podmínky. Nedává smysl, že v Schengenu je Řecko, ale nejsou Bulharsko, Rumunsko nebo Chorvatsko. Ztěžuje to ochranu Evropy,“ dodal český premiér v demisi.
Babiš podpořil bulharského premiéra i v jeho snaze bojovat proti dvojí kvalitě potravin a slíbil českou účast na dubnovém summitu na toto téma v Sofii. Bulharský premiér podpořil téma blízké Andreji Babišovi - boji proti podvodům s DPH.
O ČEZ se oficiálně nejednalo
Návštěva Andreje Babiše v Sofii proběhla v době, kdy polostátní český energetický gigant ČEZ intenzivně jedná o prodeji svých aktiv v Bulharsku. Společnost minulý týden potvrdila Lidovým novinám, že o prodeji svých bulharských distribučních a prodejních společností vede exkluzivní jednání s jedním zájemcem. Očekává se, že rozhodnutí orgánů společnosti může padnout už tento týden.
Premiér v demisi Andrej Babiš však už před odletem do Sofie řekl, že nebude se svým protějškem Borisovem o prodeji jednat. Dodal, že rozhodnutí je na orgánech ČEZ a že jenom doufá, že transakce bude transparentní. Na novinářský dotaz také bulharský premiér velmi stručně zareagoval větou, že to není jejich téma a ukončil tiskovou konferenci.
  |
Bulharská média na sklonku loňského roku informovala, že hlavním zájemcem o aktiva ČEZ za více než osm miliard korun má být poměrně neznámá firma Inercom Group z jihobulharského okresního města Pazardžik, která vlastní tři solární parky a věnuje se mimo jiné sanaci panelových domů. Články v bulharském tisku vyjadřují pochybnosti o zkušenostech a finančních zdrojích této rodinné firmy.
Dění kolem ČEZ je v Bulharsku ostře sledované a má také politický dopad. Před čtyřmi lety kvůli vysokým cenám elektřiny propukly demonstrace. V jejich důsledku padla předchozí vláda právě premiéra Bojka Borisova. ČEZ od roku 2016 vede s bulharským státem mezinárodní arbitráž. Na druhé straně prověřuje bulharské státní zastupitelství hospodaření české firmy a chce v této věci vyslechnout i členy jejího nejvyššího managementu.
