Argentina byla až dosud v na klimatické konferenci zastoupena více než 80 lidmi, přestože krajně pravicový prezident Javier Milei ve změnu klimatu nevěří. Ve středu však vláda překvapivě požádala členy delegace, ať světovou klimatickou konferenci opustí.
„Je to pravda. Máme pokyny od ministerstva zahraničí, abychom se již neúčastnili,“ řekla ve čtvrtek listu The Guardian argentinská státní tajemnice pro životní prostředí Ana Lamasová.
Argentinské rozhodnutí zvětšuje obavy o osud pařížské klimatické dohody. Komentátoři jej totiž dávají do souvislosti s Mileiovým telefonátem s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který podle médií připravuje opětovné odstoupení USA od pařížské dohody.
„Je samozřejmě v zájmu lidí, jako je pravděpodobně Trump, aby zde vyvolali chaos a nepokoje, anebo aby vznikl dojem, že všichni jsou pryč. Ale není to pravda. Stále jsou zde vyjednavači z většiny zemí,“ řekla německá klimatická aktivistka Luisa Neubauerová na konferenci v Baku.
„Uhněte a nepleťte se do našich záležitostí“
Nařčení vznesená ázerbájdžánským prezidentem proti Evropské unii, Francii a Nizozemsku jsou „politováníhodná“ a „nepřijatelná“, ohrožují životně důležité cíle klimatické konference a zpochybňují ázerbájdžánské předsednictví, zareagoval ve čtvrtek šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Alijevovy středeční výpady.
Připomněl také, že EU je největším přispěvatelem a varoval, že tyto incidenty ohrožují cíle konference COP29. Připomněl také, že EU a její členské státy poskytují největší díl pomoci v boji proti dopadům klimatických změn na nejchudší státy. Borrell odmítl rovněž útoky ázerbájdžánských úřadů na média a nevládní organizace, které čelí „kritické situaci s lidskými právy“ v Ázerbájdžánu.
Alijev ve středu opět odsoudil koloniální minulost Francie, „zločiny režimu prezidenta Emmanuela Macrona“ i udržování „koloniální nadvlády“ nad zámořskými územími Nizozemska a Francie, včetně Nové Kaledonie a Korsiky. Obvinil také Borrella, že Evropu přirovnal k zahradě a zbytek světa k džungli. „Pokud jsme džungle, tak uhněte a nepleťte se do našich záležitostí,“ prohlásil.
Vztahy mezi Baku a Paříží jsou velice napjaté kvůli francouzské podpoře Arménie, kterou Baku pokládá za historického nepřítele.
Jen několik hodin poté, co Alijev obvinil „Macronův režim ze zabití 13 lidí a zranění dalších 169 během legitimních protestů kanackého lidu na Nové Kaledonii“, francouzská ministryně pro energetickou transformaci Agnés Pannierová-Runacherová ohlásila, že kvůli „nepřijatelným“ útokům nepojede do Baku, kde se měla příští týden zúčastnit závěru konference.
Sám Macron nepřicestoval ani na summit šéfů států a vlád, který se v Baku konal toto úterý a středu.
Ázerbájdžánský hlavní vyjednávač na COP29 Jalčin Rafijev na incident zareagoval ujištěním, že konference je otevřena všem, a výzvou, že všichni by měli usilovat o její příznivý výsledek.
Tádžikistán rychle přichází o ledovce
Tádžický ministr energetiky a vodních zdrojů Daler Džuma v Baku ve čtvrtek prohlásil, že jeho země vinou klimatických změn přišla už i více než tisícovku ledovců. „V Tádžikistánu za posledních 30 let zmizela více než tisícovka ze 14 tisíc ledovců, životně důležitých ledovců pro celý region,“ uvedl.
Ve vyprahlé Střední Asii se vodní zdroje nacházejí v horách Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Každá země je domovem 10 až 15 tisíc ledovců, které fungují jako vodárenské věže, klíčové pro potravinovou bezpečnost středoasijských zemí, protože zásobují řeky zejména během měsíců bez srážek.
Ale tyto životně důležité zásoby sladké vody se zmenšují a středoasijské ledovce by mohly do konce 21. století zcela zmizet v důsledku globálního oteplování, což by podle vědců hrozilo závažným nedostatkem vody v oblasti, ve které žije na 80 milionů lidí, napsala AFP.
