V pondělí se protivládní demonstranti vydali do centra metropole Dháky navzdory zákazu vycházení, který vláda vyhlásila po nedělních krvavých protestech. Střetli se přitom s policisty a s provládními aktivisty. Demonstranti prorazili zátarasy v ulicích a vtrhli do sídla premiérky. Ta krátce předtím odletěla vojenským vrtulníkem do Indie. Střety pokračovaly i po oznámení rezignace Vadžídové.
Více než desítka lidí přišla údajně o život, když protestující zapálili hotel vlastněný šéfem premiérčiny politické strany ve městě Džašohar na jihozápadě země. Dalších 25 obětí si vyžádaly násilnosti v Savaru, na předměstí bangladéšské metropole Dháky.
 |
Rezignaci Vadžídové oficiálně oznámil v projevu k národu v pondělí šéf bangladéšské armády Vakir az-Zamán. Zároveň uvedl, že jedná o vytvoření prozatímní vlády, která by co nejdříve uspořádala volby. Hlavní opoziční Bangladéšská nacionalistická strana, jejíž předsedkyně Chálida Zijáová byla v úterý propuštěna z vězení, žádá, aby se volby konaly do tří měsíců.
Vojenskou vládu demonstranti nepřijmou
Organizátoři studentských protestů prohlásili, že podle jejich názoru by v čele prozatímní vlády měl stát ekonom a nositel Nobelovy ceny míru Muhammad Júnus. Koordinátor protestních akcí Nahíd Islám ve videonahrávce zveřejněné na sociálních sítích zároveň zdůraznil, že vojenskou vládu demonstranti nepřijmou.
Řekl také, že studentští vůdci už s Júnusem mluvili a on s jejich návrhem souhlasil. Čtyřiaosmdesátiletý Júnus byl za vlády Vadžídové obviněn v mnoha soudních případech z údajného porušování pracovního práva nebo korupce. Nobelista obvinění odmítá.
Nobelovu cenu získal Júnus v roce 2006 za to, že dokázal celosvětově zpopularizovat drobné půjčky pro nejchudší, takzvané mikroúvěry. Ty se ukázaly být účinným nástrojem pro potírání bídy v nejchudších zemích světa.
Organizátor Islám uvedl, že studenti oznámí i jména dalších osobností, které chtějí mít ve vládě. „Jakákoli jiná vláda než ta, kterou navrhujeme, nebude přijata. Nepřijali bychom armádou podporovanou či armádou vedenou vládu,“ řekl.
Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety.
Demonstrace neutichly ani poté, co Nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na 5 procent. Při demonstracích zahynulo podle bilance agentury AFP celkem 413 lidí.
5. srpna 2024 |
