Šéf armády také uvedl, že jedná o vytvoření prozatímní vlády, a občany vyzval, aby ukončili násilí a důvěřovali armádě. Do sídla Vadžídové, která odletěla do Indie, vtrhly tisíce demonstrantů, informovala agentura Reuters.
Nedělní protesty si vyžádaly nejméně 95 obětí a stovky zraněných. Úřady po nich vyhlásily v zemi zákaz vycházení a zablokovaly přístup k internetu. Demonstranti ale navzdory tomu vyšli v pondělí do ulic metropole Dháky znovu.
Agentura AFP s odvoláním na bangladéšskou policii uvedla, že při pondělních střetech zahynulo dalších 56 lidí. Policie proti demonstrantům, kteří se začali scházet na předměstích a mířili do centra Dháky, zasahovala mimo jiné slzným plynem a ohlušujícími granáty.
 |
Bangladéšský prezident Muhammad Šahabuddín nařídil propuštění vězněné expremiérky a opoziční vůdkyně Chálidy Zijáové. V úterý ráno skončí v zemi zákaz vycházení a budou znovu otevřeny školy a podniky, uvedla AFP.
V Dháce do sídla Vadžídové, která zamířila do Indie a v pondělí večer má podle Reuters odletět do Británie, vtrhly tisíce demonstrantů. Indický stát Méghálaj v reakci na nepokoje v Bangladéši vyhlásil zákaz nočního vycházení v oblastech podél společné hranice.
Na odstoupení bangladéšské premiérky reagovala řada zahraničních představitelů, kteří apelují na poklidný přechod k novému režimu. „Je nezbytné, aby byl zajištěn spořádaný a pokojný přechod k demokraticky zvolené vládě při plném dodržování lidských práv a demokratických zásad,“ uvedl šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell. „Zásadní význam má odpovědnost za porušování lidských práv. Ti, kteří byli svévolně zadrženi, by měli být okamžitě propuštěni,“ dodal.
Obdobně se vyjádřil také mluvčí britského premiéra Keira Starmera. Spojené státy uvedly, že situaci v Bangladéši sledují; Bílý dům apeloval na to, aby byl proces vzniku přechodné vlády demokratický a inkluzivní.
Šéf armády Vakir az-Zamán slíbil spravedlnost pro ty, kteří byli zabiti při nepokojích. Informoval také, že jednal s vedoucími představiteli hlavních politických stran - s výjimkou premiérčiny Lidové ligy - a brzy se sejde s prezidentem Muhammadem Šahabuddínem k rozhovoru o dalších krocích. „Žádám, abyste byli trpěliví a dali nám čas. Společně dokážeme všechny problémy vyřešit,“ dodal.
Protesty začaly v červnu
Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety protestujících s příslušníky bezpečnostních složek a s provládními aktivisty.
Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na pět procent. Dvě procenta míst zároveň soud vyčlenil pro členy etnických menšin, transgenderové osoby a invalidy.
Od začátku demonstrací přišlo o život přes 300 lidí a nejméně 11 tisíc lidí bylo zatčeno. Kvůli nepokojům byly uzavřeny školy a také množství textilních továren, které dodávají oděvy světovým značkám.
Vadžídová získala čtvrté funkční období v řadě v lednových volbách, které bojkotovala hlavní opoziční Bangladéšská nacionalistická strana. Kritici 76letou Vadžídovou obviňovali z autoritářství, porušování lidských práv, potlačování svobody projevu a tažení proti disentu.
Bangladéš & protesty ve zkratce
|
