Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Souostroví Tuvalu chce zůstat státem, i pokud zmizí pod mořem. Ministr řečnil po kolena ve vodě

Svět

  15:29
Malé tichomořské souostroví Tuvalu hledá právní způsoby, jak si udržet vlastnictví své námořní zóny a být dál uznáváno jako stát, pokud bude v důsledku klimatických změn pohlceno mořem. V úterý to uvedl tuvalský ministr zahraničí. O problematice na klimatickém summitu COP26 v Glasgow v pondělí promluvil také americký exprezident Barack Obama.

„V současné době pracujeme s nejhorším scénářem, kdy bychom byli všichni nuceni se přesídlit nebo by se naše země zcela potopila,“ řekl šéf tuvalské diplomacie Simon Kofe pro agenturu Reuters.

Záběry na ministra Kofeho, který svůj předtočený projev k účastníkům klimatického summitu COP26 pronesl po kolena v mořské vodě, byly v posledních dnech hojně sdíleny na sociálních sítích. Kofe uvedl, že proslov přednesl na místě, kde dříve bývala pevnina.

Tuvalu, jež má kolem jedenácti tisíc obyvatel, leží na půli cesty mezi Havajskými ostrovy a Austrálií. 

Devět ostrovů tvořících souostroví je kriticky ohroženo stoupající hladinou oceánu, protože jejich nejvyšší bod dosahuje pouhých 4,5 metru. 

Podle australské vládní zprávy stoupá hladina moře od roku 1993 o půl centimetru ročně.

Neudělali jsme pro ostrovy dost, říká Obama

Do panelu věnovaného situaci na tichomořských ostrovech, pro které oteplování klimatu vzhledem ke stoupání mořské hladiny může představovat existenční hrozbu, se v pondělí na klimatické konferenci zapojil i bývalý americký prezident Barack Obama. 

„Neudělali jsme dost a naše ostrovy jsou ohroženější než kdy dříve,“ řekl politik, který byl šéfem Bílého domu v letech 2009 až 2017 a podílel se na dojednání Pařížské klimatické dohody.

Šéf tuvalské diplomacie Simon Kofe svůj předtočený projev k účastníkům klimatického summitu COP26 pronesl po kolena v mořské vodě. (8. listopadu 2021)

V tomto dokumentu z roku 2015 se země světa přihlásily k cíli udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti předindustriální éře. Úmluva ale není právně závazná a konkrétní kroky jsou na jednotlivých stranách.

Mnohé včetně USA, Evropské unie, Číny nebo Brazílie od té doby ohlásily snahu snížit emise na „čistou nulu“, podle srpnové zprávy expertů působících při OSN ale současné závazky pro splnění cíle z pařížské dohody nestačí.

Tento závěr připomenul i Obama, podle něhož je za dané situace přirozené, že lidé ztrácí optimismus. Případné naplnění současných emisních plánů nicméně hodnotil slovy: „Byl by to skutečný pokrok. Ne dostatečný, ale pokrok.“ 

Podle Obamy je pro uskutečnění ekologické politiky potřeba tlaku ze strany občanů i mimo konference typu COP a jisté „mladické netrpělivosti“ na straně veřejnosti.

Slíbili jste nám peníze, zuří rozvojové země

Rozvojové země v pondělí na klimatické konferenci obvinily bohaté státy, že jejich závazky jsou nedostatečné a že si zahrávají se životy miliard lidí v oblastech, kterých se nejvíc dotýkají změny klimatu. 

„Skupina nejméně rozvinutých zemí je znepokojena skutečností, že činy některých států nejsou v souladu s jejich prohlášeními,“ sdělil na konferenci Sonam Phuntsho Vangdi, hlavní představitel nejchudších zemí na konferenci. Většina z těchto 46 zemí leží v Africe. 

V Glasgow začal klimatický summit, může zabránit katastrofickým scénářům

Vangdi vyjádřil znepokojení zejména nad tím, jakým způsobem bude v závěrech konference zohledněn cíl udržet nárůst globálních teplot pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou, což je nejambicióznější závazek pařížské klimatické dohody z roku 2015.

„Jakýkoli kompromis v tomto bodě by znamenal zahrávat si se životy miliard lidí v nejchudších zemích, jako jsou ty naše,“ podtrhl Vangdi.

Tryskáčem na summit o změně klimatu. Lídři států se stali terčem kritiky

Dalším bodem vyvolávajícím emoce jsou nesplněné sliby bohatých zemí ohledně finančního příspěvku na boj s klimatickými změnami. 

V roce 2009 USA společně s dalšími zeměmi slíbily, že od roku 2020 budou chudým státům přispívat 100 miliard dolarů ročně (bezmála 2,2 bilionu korun) na ekologickou transformaci. 

Tento závazek ale nesplnily a těsně před nynější konferencí COP26 představily plán, v němž přislíbily, že se tak stane v roce 2023.

Nejohroženější země však nad tímto řešením nejásají, a to tím spíš, že na globálním oteplování mají nejmenší podíl a že většina prostředků z vyčleněných fondů putuje na opatření cílená na snižování emisí.

Není jasné, kdo by za škody měl platit

K závazkům finanční pomoci chtějí chudé země přidat ještě náhradu škod, které již kvůli změnám klimatu utrpěly. Tato otázka je zmíněna v pařížské dohodě, ale bohaté státy se zdráhají, aby se ocitla na stole, uvedla AFP. Navíc není jasné, kdo by za škody měl platit, upozornila stanice BBC.

„Otázka náhrady škod je pro rozvinuté země stále tabu,“ citovala BBC Alphu Oumara Kalogu, který je jedním z hlavních vyjednavačů africké skupiny a jedním z představitelů bloku nejméně rozvinutých zemí na konferenci.

Burcování z klimatického summitu. Johnson se opřel o Bonda, Biden o drahý proud

Podle loňské zprávy EU patří k deseti největším znečišťovatelům Čína (29,3 procenta všech emisí), USA (13,7 procenta), Indie (6,6 procenta), Rusko (4,8 procenta), Japonsko (3,6 procenta), Německo (2,2 procenta), Jižní Korea a Írán (1,8 procenta) a Saúdská Arábie (1,7 procenta). EU jako celek se na emisích podílí 9,6 procenty.

Chudé státy tvrdí, že klimatické změny jsou v určitých oblastech tak intenzivní, že komunity v těchto regionech se jim už nedokážou přizpůsobit. Místo toho potřebují finanční prostředky na to, aby znovu vybudovaly svoji existenci nebo aby přesídlily.

Autoři: ,