Neděle 5. prosince 2021, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Baskicko si připomíná konec násilí. ETA provedla stovky vražedných útoků, před 10 lety vyhlásila příměří

Separatisté z ETA na archivním snímku foto: Reuters

„Požádal mě o odpuštění. Viděla jsem, jak při tom trpěl.“ Těmito slovy popsala podle listu Neue Zürcher Zeitung Maixabel Lasaová nedávné setkání ve vězení s vrahem svého muže Luisem Carrascem. Tento člen bývalé baskické teroristické organizace ETA (v překladu plným názvem Baskicko a jeho svoboda) v červenci 2000 zabil Lasaové tehdejšího manžela, socialistického politika Juana Maria Jáureguiho. Ve čtvrtek do bude deset let, kdy ETA vyhlásila složení zbraní.
  19:28

Ozbrojená nacionalistická a separatistická organizace ETA vznikla již v roce 1959 za režimu generála Franciska Franka, jejím cílem bylo vytvořit z historického území Baskicka nezávislý stát. 

Baskická separatistická organizace ETA oznámila rozpuštění. V novinách se...
Baskická separatistická organizace ETA oznámila rozpuštění. V novinách se...

Militanti z ETA k prosazování svých cílů často sahali k násilným činům včetně smrtících útoků cílících na policisty, politiky a další reprezentanty španělského státu stejně jako na náhodné kolemjdoucí. Tyto teroristické akce, z nichž většina byla provedena po roce 1975 – tedy až po obnovení demokracie ve Španělsku – si celkem vyžádaly přes 800 obětí.

Po roce 2000 vyhlásila ETA několikero příměří, která však záhy zkolabovala. Teprve složení zbraní oznámené třemi maskovanými představiteli ETA prostřednictvím videoposelství 21. října 2011 – tedy právě před deseti lety – se ukázalo být trvalým. Stalo se tak v době, kdy řada vůdců různých frakcí ETA již seděla ve vězení a teroristé ztráceli původně vysokou podporu mezi baskickým obyvatelstvem.

Dřímající kořeny zla

V Baskicku i celém Španělsku probíhá v těchto dnech řada akcí připomínající desetiletí od konce teroru. Většina historiků, sociologů či politiků se shoduje na tom, že baskická společnost prošla během poslední dekády významným posunem k normalitě a vzkříšení organizace ETA nebo některého z jejich pohrobků je vyloučené. Mnozí však současně upozorňují, že v části baskické společnosti je útočný nacionalismus – jeden z úhelných kamenů, na němž ETA vyrostla – stále přítomný. „ETA byla poražena, nikoli však úplně delegimitizována,“ je podle listu El País přesvědčen historik Luís Castells. Naráží tím na fakt, že podle průzkumů menší část Basků by stále preferovala vlastní stát nezávislý na Španělsku.

Veřejná podpora Basků byla ostatně pro separatistické hnutí naprosto zásadní. „Nikdy by mě nenapadlo, že jednoho dne zabiju člověka. Domnívali jsme se však, že bojujeme za legitimní cíl, a cítili jsme podporu velké části společnosti,“ řekl před několika dny na veřejné akci k výročí příměří v baskické metropoli Vitoria-Gasteiz jeden z někdejších prominentních velitelů ETA, José Urrusolo Sistiaga. Muž, který za podíl na více než deseti vraždách a únosech strávil 19 let ve vězení.

Historické území Baskicka, položené na severu Španělska a zasahující malou částí i na území Francie, obývají především etničtí Baskové hovořící izolovaným jazykem, baskičtinou. Administrativní oblast Baskicka (Euskadi) je dnes v rámci Španělska vedle Madridu hospodářsky nejrozvinutějším regionem.

„Bez Evropy by to nešlo“

K zásadnímu posunu směrem k ukončení teroristických akcí páchaných ETA došlo za mandátu španělského socialistického premiéra Josého Luise Zapatera (funkci zastával od roku 2004 do prosince 2011). Byl to on, kdo prolomil zdánlivě neprolomitelné tabu a odhodlal se k vyjednávání – byť nepřímému – s vůdci teroristů.

Jak Zapatero nyní při příležitosti desetiletého výročí zavzpomínal pro list El País, cesta do úspěšného finále nebyla vůbec snadná. Bývalý premiér musel čelit masivnímu tlaku ze strany opoziční Lidové strany, podle níž Zapatero vyjednáváním s ETA „ohýbal hřbet před teroristy“. A když ETA v prosinci 2006 spáchala bombový atentát na madridském letišti Barajas, který si vyžádal dva mrtvé a desítky raněných, zdálo se pokračování rozhovorů nemožným.

Realita však byla jiná. „Útok na letišti nás paradoxně posunul dál, došlo ke zlomu v baskickém veřejném mínění. Mnoho lidí pochopilo, že tudy prostě cesta nevede,“ řekl Zapatero.

Za nejdůležitější moment, který nakonec vedl k rozpuštění ETA, však expremiér považuje trvalou podporu řady evropských vlád (zejména norské a švýcarské) při zprostředkování kontaktů s teroristy. „Cítili jsme absolutní podporu z Evropy, bez toho bychom ničeho nedosáhli,“ zdůraznil Zapatero pro El País.

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Mohlo by vás zajímat