Oficiálně se v kavkazské obci nedaleko Soči staví „vesnický hotelový komplex“ s jednatřiceti VIP apartmány, třemi vilami, restaurací a domem pro hosty. Ve skutečnosti však zřejmě bude sloužit trochu jiným hostům, ukazuje vyšetřování Běloruského investigativního centra (BIC). Novináři působící v Polsku zjistili, že si zde Lukašenko staví opevněné sídlo – vůbec první za hranicemi Běloruska.
Desetihektarové pozemky leží v těsné blízkosti chráněné oblasti, kde se podle zákona nesmí stavět. Daleko to běloruský vůdce nebude mít ani k ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi. Komplex ještě není hotový, nicméně podle fotografií z místa bude hlavní budova zabírat téměř 3 tisíce metrů čtverečních a nabídne třeba sauny, bazén, masážní salony, velký sál pro bankety nebo lobby se sedmimetrovými stropy.
Každá ze tří vil o 700 metrech čtverečních bude mít rovněž vlastní saunu, bazén a čtyři ložnice. Vedle hlavního komplexu bude stát ještě tísicimetrové „hotelové“ sídlo pro hosty se čtyřmi ložnicemi. Luxusní vybavení ani rozloha domů však podle BIC není tím nejzajímavějším, pokud jde o podobu nové Lukašenkovy haciendy. Její zabezpečení je ještě působivější.
Celý areál totiž obklopí 2,5 metru vysoký ocelový plot vyztužený tak, aby odolal nárazům i snahám vybudovat pod ním tunely. Plot navíc doplní ostré hroty a šest stanovišť pro ostrahu. Ta bude mít k dispozici „systémy pro detekci a zneškodnění dronů, detektory kovů a rentgenové detektory, termokamery, monitory pro zachycení radiace či alarmy citlivé na sebemenší pohyb,“ tvrdí BIC.
Běloruští novináři na reportáži spolupracovali například s Rádiem Svobodná Evropa (RFE/RL), portálem Important Stories, iniciativami Belpol a Rabochy Rukh nebo ukrajinskými a běloruskými hackery.
V každé budově bude podle dat, která získali, vlastní bezpečnostní místnost, staví se však i samostatná strážnice se skladem zbraní. Vstup do areálu bude možný pouze hlavní bránou, která bude stejně jako plot odolná vůči nárazům a zastavit by měla i řítící se náklaďák.
„To jsme buď na úrovni lidí s obrovským bohatstvím anebo na úrovni prezidenta či předsedy vlády. Nejvýraznější položkou na seznamu jsou detektory radiace, které dokážou identifikovat, co vnášíte do budovy. Zpravidla se při zavedení této úrovně zabezpečení kontroluje každý zaměstnanec – s čím přišel, co si přinesl, co si odnesl. Jinými slovy, jedná se o takzvaný objekt s omezeným přístupem,“ popisuje pod podmínkou anonymity bývalý úředník ukrajinského ministerstva státní ochrany.
Pozemky původně patřily běloruskému státu. Ten pak díky mezivládní dohodě Rusko „kompenzoval“ podobně cenným pozemkem na území Běloruska. Po výměně pozemků následoval před třemi lety další krok. Lukašenko totiž podepsal tajný dekret, kterým půdu v Krasnaje Poljaně vyjmul ze seznamu státních pozemků a prodal ji bez výběrového řízení či dražby neznámé ruské firmě Komplex-Invest LLC za směšnou cenu 6 milionů dolarů. Podle BIC má přitom hodnotu kolem 131 milionů dolarů.
Ztráta 125 milionů dolarů odpovídá ročnímu rozpočtu na zdravotnictví v jednom z šesti regionů Běloruska, podotýkají novináři. Oficiálním majitelem kupující firmy byla ruská důchodkyně Jelena Bortsevová, švagrová běloruského podnikatele Uladzimira Japryncova. Ten má blízko k Juriji Čyžovi, přezdívanému „Lukašenkova hlavní peněženka“. Loni pak firma přešla pod nového majitele, a sice bývalého důstojníka prezidentovy bezpečnostní služby Aljaksandra Ramanouského.
Investigace novinářů z BIC také odhalila, jak a z čeho se stavba Lukašenkova sídla v Rusku financuje. Několik spřízněných společností z Běloruska, Číny, Ruska či Kypru dohromady půjčilo firmě Komplex-Invest více než 35 milionů dolarů, přičemž zhruba 19,5 milionu už padlo na výstavbu. Část peněz poskytl i sám Ramanouski. A v jedné ze zmíněných firem pak působí muž, který před pětadvaceti lety hrál hlavní roli v „mizení“ Lukašenkových politických oponentů.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz




















