Nejvíce křesel ve 150 členném belgickém parlamentu obsadí vlámští křesťanští demokraté (CD-V NVA), kteří ve Vlámsku získali 29,6 procenta hlasů, v rámci celé Belgie 18,5 procent. Verhofstadtovi liberálové (Open VLD) naopak propadli a nejsou ani druhou nejsilnější stranou, kterou se stala krajně pravicová strana Vlámský zájem.
Ve frankofonním Valonsku, jehož obyvatelé v rámci Belgie tvoří menšinu (40 procent), vyhráli navzdory četným korupčním skandálům socialisté, jejich volební výsledek se ale propadl o 4,4 procenta až na 32 procent. Na místní politické scéně jim navíc vyrostl silný konkurent liberální Reformní hnutí, jež překročilo třicetiprocentní hranici.
Sestavení vlády nebude lehké
I přes třicet mandátů vlámských křesťanských demokratů (CD-V NVA) nebude sestavení nové vlády jednoduché. Sesterský valonský Demokratický a humanistický střed (CDH) posílil pouze o dva mandáty. Křesťanští demokraté tak dají dohromady čtyřicet mandátů. Hlavním favoritem na post belgického premiéra je předseda CD V NVA Yves Leterme.
Konzervativní koalice potřebuje pro vytvoření vlády podporu dalších stran. Ve hře jsou Verhofstadtovi liberálové (Open VLD). Existují i programové spory mezi oběma křesťanskodemokratickými stranami. Vlámská větev usiluje o reformu státu, která by zvýšila nezávislost Flander a omezila přerozdělování financí, valonští křesťanští demokraté chtějí opak.
Kromě konzervativně-liberální koalice přichází početně v úvahu také trojkoalice CD-V NVA se socialisty a několika malými stranami. Výrazný úspěch ve volbách zaznamenali Zelení, kteří ve Vlámsku dostali 6,29 procenta hlasů, zatímco valonské hnutí Ecolo dokonce 11,3 procenta.
Belgičtí komentátoři očekávají, že jednání o nové vládě budou trvat velmi dlouho. Pro Belgii to však není nijak neobvyklé. Jednání o poslední vládě trvalo několik měsíců.
