Federální vláda to odůvodnila „chaotickým geopolitickým kontextem.“ Po formálním potvrzení královským dekretem kabinet zahájí vyjednávání s energetickým koncernem Engie, kterému všechny reaktory v zemi patří, a to o podmínkách, za jakých prodloužení životnosti reaktorů Doel 4 a Tihange 3 zajistí. Účet se podle předběžného odhadu úřadů může vyšplhat až na miliardu eur, tedy asi 25 miliard korun.
„Bez války na Ukrajině by samozřejmě energetická strategie belgické vlády vypadala úplně jinak,“ upozornil politický komentátor valonské veřejnoprávní televize RTBF Philippe Walkowiak.
Zatracená závislost. Zbavit se plynu z Ruska nestačí |
Původně se vláda chtěla spoléhat na masivní investice do obnovitelných zdrojů energie, ty by se ale neobešly bez zemního plynu jako doplňkového zdroje a v dohledné době by spotřebu nedokázaly pokrýt, jak ještě před ruskou invazí upozornila skupina vědců z Antverpské univerzity. „Naše propočty ukazují, že zhruba třetinu spotřeby elektřiny bude nutné krýt z dovozu. Tím vznikne hluboká závislost na sousedních zemích,“ píší vědci ve své studii, která vyvolala ostré reakce.
Těžké rozhodnutí pro Zelené
Kvůli pochybám se většina sedmičlenné vládní koalice už dřív klonila k tomu alespoň část reaktorů přece jen v provozu ponechat. Dohoda ale závisela na Zelených, kteří do federální vlády vstoupili poprvé od roku 2003. Odmítání jaderné energetiky patřilo mezi jejich základní politické axiomy.
Matka všech děr a zrušení sankcí. Putin chce, abychom mu prali peníze |
Ministryně pro energetiku za Zelené Tinne Van der Straetenová dohodu označila za vítězství. „Po dvaceti letech nečinnosti Belgie zrychlí zelenou transformaci,“ napsala na Twitteru. Současně totiž vláda hodlá posílit investice do výroby elektřiny z větru a slunce a jádro chce do budoucna využít k potenciální výrobě zeleného vodíku. „V politice zkrátka raději ohneme realitu, než abychom uznali, že jsme změnili názor,“ kritizoval vládní zdůvodnění Walkowiak.
I tak ale koalice není jednotná. „Prodloužení životnosti dvou reaktorů nebude stačit,“ prohlásil šéf vlámských liberálů Georges-Louis Bouchez. Dvojice belgických jaderných elektráren v současnosti pokrývá zhruba 40 procent spotřeby elektřiny. Už letos v říjnu přitom společnost Engie plánuje odstavit první reaktor Doel 3 z počátku 80. let, za necelý rok vypne další. Na hledání alternativ tak nezbývá čas, a to v době, kdy se Belgie ocitá pod tlakem vysokých cen plynu. Přímo z Ruska sice téměř žádný nedováží, ale extrémním výkyvům cen je vystavená i tak.
Větrné parky na vzestupu
Belgie chce využít své polohy přímořského státu a vsadit hlavně na elektřinu z větru nad Severním mořem. Do provozu už uvedla obří mořský větrný park o instalovaném výkonu 2,2 GW. Vláda už rozhodla o vybudování druhé, ještě kapacitnější pobřežní zóny pojmenované po belgické korunní princezně Elisabeth. Celkově by tak mohlo být k dispozici až 5,7 GW instalovaného výkonu.
„To už téměř odpovídá současným jaderným elektrárnám v Belgii, ale samozřejmě na rozdíl od nich jde o kapacitu s proměnlivým výkonem,“ přiznává Annemie Vermeylenová, šéfka skupiny Belgian Offshore Platform zastupující firmy podnikající v tomto sektoru.
Druhá příbřežní zóna v Severním moři už je technicky připravená ke stavbě, zhruba do konce roku ještě poběží tendry, čekat se ale bude na dostavbu přípojné přenosové sítě. „Jde to pomalu kvůli protestům občanů, kteří – když to zjednoduším – nechtějí mít nad svými domy dráty. Očekáváme proto, že se první elektřina z nové zóny do sítě dostane nejdříve v letech 2027 až 2028,“ dodala Vermeylenová.
Vzhledem ke malé délce belgického pobřeží tím ale bude potenciál větrných parků fakticky vyčerpán. Vláda přitom dál počítá s tím, že pět ze sedmi jaderných reaktorů ukončí provoz už do konce roku 2025. Co bude v mezidobí, zůstává nejasné. Zemní plyn, ze kterého už nyní Belgie vyrábí víc než třetinu elektřiny, přitom do budoucna bude muset země omezovat i kvůli klimatickým závazkům.
Že by vláda životnost prodloužila i dalším jaderným reaktorům, se nečeká. Nejstarší z nich jsou v provozu téměř padesát let a před třemi lety se potýkaly s problémy, kvůli kterým se Belgie dostala až na práh blackoutu.
Se snižováním podílu jaderné energetiky souhlasí většina Belgičanů, především kvůli nevyřešené otázce, co si v hustě obydlené zemi počít s jaderným odpadem.
Autor je zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu v Belgii
