Komunální volby v Belgii skončily úspěchem krajně pravicového Vlámského zájmu a hlavně opozičních vlámských křesťanských demokratů. Vládní strany necelých devět měsíců před parlamentními volbami oslabily. "Tendence nám není příliš nakloněna, ale vláda zažila těžké měsíce," řekl premiér Guy Verhofstadt, který stojí v čele vlámských liberálních demokratů.
Podle analytiků výsledky Vlámského zájmu zaostaly za jeho mohutným vzestupem v předloňských regionálních volbách. Očekává se, že podobně jako v Antvepách i jinde ostatní strany vyšachují krajní pravici z účasti na vládnutí. "V normální demokracii by strana, jejíž podpora během 24 let vzrostla z nuly na více než 33 procent, dávno byla součástí vládní koalice," postěžoval si vůdce radikálů Filip Dewinter. Ztrátu vedoucího postavení v Antverpách přičítá tomu, že vládní strany umožnily hlasovat přistěhovalcům.
Spojenci Verhofstadta ve Valonsku doplatili na korupci
Korupční skándály oslabily spojence premiéra ve Valonsku, frankofonní socialisty. "Platíme draze za ovzduší skandálů," připustil starosta Charleroi Jean-Claude Van Cauwenberghe, který kvůli aférám spolustraníků před několika měsíci skončil ve funkci valonského premiéra.
Socialisté dosud sami vládli v polovině z 262 radnic. Ve své baště, průmyslovém městě Charleroi, sice opět vyhráli, ale po 30 letech budou potřebovat koaličního partnera. Krajní pravice zaznamenala vzestup také ve Valonsku, kde Národní fronta v mnoha obcích zabodovala ziskem osmi až 12 procent hlasů.
Výsledky komunálních voleb pravděpodobně ovlivní i kampaň před parlamentními volbami. Vlámské strany zřejmě budou trvat na posílení pravomocí bohatých Flander na úkor federace, klíčovým tématem frankofonních stran naopak bude obhajoba zájmů chudšího Valonska a Bruselu.
