V Praze je možné chodit po trávníku. Mimo cestičky. V Bělorusku ne. Když byla divadelní producentka Eva Njakljajevová poprvé v Praze, ohromilo ji to. „Protože chodit po trávě je určitým výrazem svobody. Ovšem v Bělorusku se stát stará o to, s kým budete dnes spát, zda to bude muž či žena, kontroluje, co budete dělat s dětmi, a takové procházení se po trávníku je příliš výrazným projevem osobní volnosti. Kdepak. Hybaj zpátky na cestičku. A jdi správným směrem.“
‚Nejsem hrdinka‘
Uladimir Njakljajev - proslulý běloruský básník a disident.
Eva vyrůstala ještě za SSSR a její rodina rozhodně nepatřila k pronásledovaným. „Táta tehdy nebyl žádný bojovník proti režimu,“ říká. Hrdina se z něj prý stal až mnohem později. Až když „přičichl“ koncem 80. let ke svobodě. Jenže najednou se jim ji prezident Alexandr Lukašenko rozhodl zase vzít. Tehdy se Uladzimir Njakljajev vzbouřil. A bouří se stále.
Jeho dcera Eva o sobě usilovně prohlašuje, že není politik a ani jím být nechce. Přesto v době, kdy byl její otec vězněn, jezdila po Evropě i USA, setkávala se s ministry a hovořila před evropskými poslanci – dostala celých pět minut. Když se jí ptám, zda i z ní tatínek udělal rebelku, upřímně se zasměje: „U nás v rodině je kvóta na hrdiny už vyčerpána. Já jsem především divadelnice. A pak občan, možná aktivista.“
ROZHOVOR S NJAKLJAJEVEM: V prosinci 2010, v den prezidentských voleb v Bělorusku, Uladimira Njakljajeva,... „Západ tradičně dává přednost evoluci před revolucí. Nepochopil, že u nás v Bělorusku už to není evoluce, ale příliš dlouhý porod,“ řekl LN před prezidentskými volbami v roce 2010 Uladzimir Njakljajev (Rozhovor čtěte ZDE). Brzy poté ho brutálně zbili a zavřeli do vězení. |
V prosinci 2010, v den prezidentských voleb v Bělorusku, Uladzimira Njakljajeva, kandidáta na nejvyšší funkci, brutálně zbila policie. Policisté ho nechali ležet ve sněhu, pak ho zavřeli a týdny k němu nepustili ani vlastního advokáta. I díky obrovskému úsilí Evy básníka propustili po několika měsících do domácího vězení.
Odporní fízlové
Když dceři vyprávěl, jak s ním a jeho ženou žili půl roku v bytě „fízlové“, dostala nápad. S přáteli z moskevského divadla Těatr.doc vytvořili hru Dva v tvém domě. „Jsou to skoro přesné přepisy vzpomínek mého otce. Jen ti policisti jsou na jevišti příliš sympatičtí. Ve skutečnosti byli i velmi odporní…“ říká producentka.
Eva Njakljajevová.
I když je její otec už na svobodě, Eva vytrvale upozorňuje na existenci politických vězňů, protestuje proti trestu smrti. „Nikdo o tom nepíše a nemluví,“ stěžuje si. „Proč? Protože v Bělorusku je sice katastrofální situace v oblasti lidských práv, je však stabilní, snad až rutinní a dlouhodobá. Opakuje se a projevuje v běžných, každodenních věcech. A ty nejsou dostatečně sexy – novináři pasou po senzacích, takže nejsme zajímaví.“
Novináře prý už ani nevzrušuje vykonávání trestu smrti v Bělorusku. Každý rok je ve věznici pro vyšetřovací vazbu číslo 1 v Minsku zastřeleno několik lidí. „Rodinám ani nevydají tělo, nesdělí, kde je člověk pochován,“ uvádí Njakljajevová.
K TÉMATU: |
Běloruský samizdat
Bělorusové jsou podle Njakljajevové extrémně klidný národ. Proto je hlavním sloganem běloruské diktatury „tvrdý, ale stabilní režim“. „Radši než chaos a válku, tak raději trošku nesvobody, ale klid. A mír,“ říká Eva Njakljajevová. „Můj otec se vlastně svou tvorbou snaží vizualizovat změny, které by mohly nastat. Proto píše a vydává stále nové knihy,“ vysvětluje Eva. Samozřejmě pouze v zahraničí. Přesto se do Běloruska dostanou. „V zahraničí se to vytiskne a pak to různí lidé pašují do země tajně. Pak knihy rozdávají třeba přímo z kufru auta.“
Aktivisté upozorňují na porušování lidských práv v Bělorusku:
Eva Njakljajevová je dnes velmi skeptická. „Teď nevidím žádnou možnost změny k lepšímu. I když nikdy nic nelze předpovědět. Jako nikdo nepředpovídal, co se stane na Ukrajině.“ Jenže i podle politologů je situace na Ukrajině pro prezidenta Lukašenka vlastně výhodná. Nejenže vystupuje jako mírotvorce, ale jakákoliv demonstrace může být zneužita: „Už teď je v televizi obrovská válečná propaganda, aby se lidé báli a nedopustili ukrajinský scénář. Hlavně, aby se to nestalo u nás. Dobře, chcete změny? Tady máte tanky,“ vysvětluje Njakljajevová, jak ukrajinské krize využívá Lukašenkův režim k zastrašení vlastních obyvatel.
