Aktivisté považují výsledek za velké vítězství, na jehož základě mohou zahájit kroky k vyhlášení skutečného referenda. V tomto ohledu už ale budou moci jen stěží předpokládat, že se jim od úřadů dostane pozitivní odezvy. Iniciativu by musela odsouhlasit regionální rada, pak italský parlament a nakonec i vláda. Ve všech těchto orgánech by se ale zřejmě našlo příliš odpůrců.
"My, Benátčané, máme pocit, že jsme tu jen od toho, abychom platili daně," zdůvodnil vzdorný postoj vůči Římu Luca Zaia, guvernér regionu Veneto, ve kterém se Benátky nacházejí. Podle něj italská vláda vysává z regionu na daních 71 miliard eur (skoro dva biliony Kč), přičemž v něm investuje o 21 miliard méně. "Řím si pořád myslí, že je v čele nějaké říše, a nás považuje za její periferii," rýpnul si ještě do vlády.
Benátští aktivisté vzhlížejí k středověké a renesanční proslulosti Benátské republiky, která v časech rozdrobené Itálie patřila k středomořským velmocím. Její sláva pohasla až po invazi francouzské armády Napoleona Bonaparta v roce 1797, připomněla AFP.
