Německo chce podle migrační situace zavádět pohraniční kontroly po vzoru těch s Rakouskem i na dalších hranicích, dohodl se na tom včera večer kancléř Olaf Scholz s regiony na dlouho očekávaném jednání o migrační krizi, jíž země už několik měsíců čelí.
Jenom od začátku roku tam požádalo o azyl přes 110 tisíc lidí. Během prvních čtyř měsíců letošního roku se jejich počet v meziročním srovnání zvýšil o 80 procent. Začínají ovšem pro ně docházet ubytovací kapacity, chybějí místa ve školách.
Mnozí politici se obávají, jak na to bude reagovat veřejnost. Šéf opozičních křesťanských demokratů (CDU) Friedrich Merz již označil situaci za neudržitelnou a oznámil, že jeho strana navrhne v parlamentu obnovení stálých kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. S podobným návrhem počítá návrh na usnesení Scholzovy vlády, z něhož již zkraje týdne citovala německá média. Dosud existují stále hraniční kontroly pouze mezi Německem a Rakouskem, což souvisí s proudem uprchlíků přicházejících z Itálie.
Obce v obležení běženců
Současný nápor běženců pociťují zejména obce. Jejich starostové dlouhodobě varují, že ho přestávají zvládat a že se o uprchlíky nedokážou postarat. Mnohde už zase musely být pro jejich ubytování uvolněny tělocvičny a jiná podobná zařízení. Srovnatelnou situaci zažilo Německo naposledy v letech 2015 a 2016, kdy během velké uprchlické krize dorazilo do země přes 800 tisíc uprchlíků, většinou ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku. Z těchto zemí a ještě navíc i z Turecka přichází nejvíc lidí i v současné době. Podle oficiálních statistik jich od začátku roku dorazilo již přes 72 tisíc.
Kromě toho ovšem Německo přijalo i přes milion běženců z Ukrajiny. Na ně se ovšem klasická azylová řízení nevztahují. Ukrajinští uprchlíci navíc mají zajištěný přístup na pracovní trh či k sociálním dávkám.
Před schůzkou se Scholzem se vlády 16 regionů shodly na společném postoji. Po celostátním kabinetu požadovaly, aby naplno převzal náklady na bydlení a vytápění, dále do budoucna poskytoval paušální měsíční „příspěvek na hlavu“. Kromě toho chtějí, aby celostátní vláda uhradila i náklady na integraci běženců do společnosti a pomohla se postarat o mladistvé, kteří do země dorazili bez doprovodu dospělých.
„Potřebujeme systém financování v odpovídající výši, který bude schopný přizpůsobovat se měnícím se počtům uprchlíků,“ píše se v textu. Zemští premiéři také připomínají, že příspěvky z celostátního rozpočtu na podporu běženců klesly z 7,5 miliardy eur v roce 2018 na 4,5 miliardy v roce 2022. Pro příští rok bylo naplánován další pokles na 1,25 miliardy eur, a to navzdory tomu, že počet žádostí o azyl výrazně narostl.
Azylová centra mimo EU
Současná napjatá situace způsobila i změnu pohledu německé vlády. Sociálnědemokratická ministryně vnitra Nancy Faeserová před časem oznámila, že Berlín chce zavést pravidlo, aby bylo o žádostech na udělení azylu rozhodováno již na vnějších hranicích Evropské unie, a nikoli až v Německu. To by mimo jiné znamenalo, že v případě jejich odmítnutí by mohli být žadatelé okamžitě vráceni zpět. Součástí plánu spolkové vlády je, že dokud by se o jejich podání nerozhodlo, byli by drženi v podmínkách srovnatelných s vazebním režimem. Dosud bylo něco takového pro sociální demokraty, Zelené a liberály, kteří tvoří Scholzovu vládu, nepřijatelné.
Podpora pro uprchlíky se změní. Dávka má nově pomoci i s na náklady na bydlení |
Obhájci lidských práv plánované zpřísnění přístupu kritizují. Připomínají, že například návrhy na zřízení azylových center na hranicích, podobně jako možnost držet žadatele o azyl v zařízeních s režimem podobným vazbě, prosazovala již minulá vláda kancléřky Angely Merkelové, zejména ministr vnitra Horst Seehofer.
I nyní ovšem platí, že na lidi prchající před válkou, například ze Sýrie či Afghánistánu, by se přísnější přístup nevztahoval. Spolková vláda rovněž trvá na tom, že rodiny s dětmi mladšími 18 let projdou klasickým azylovým řízením, naopak Evropská komise chce zmíněnou věkovou hranici snížit na 12 let. Členské státy by měly o změně dosavadní migrační politiky jednat na červnovém summitu sedmadvacítky. Pak bude ještě zapotřebí najít shodu s Evropským parlamentem.
Německá veřejnost si podle všeho přeje, aby se omezil počet uprchlíků v zemi. Šetření agentury Infratest dimap o postojích veřejnosti pro veřejnoprávní stanici ARD naznačilo, že čtyři z pěti dotázaných si přejí, aby se azylová řízení odehrávala na vnějších hranicích Unie. Přes polovinu dotázaných pak chce, aby Německo do budoucna přijímalo méně běženců než dosud.
