Boje o IlovajskUkrajinská armáda ve středu opět ohlásila značné ztráty v řadách proruských separatistů. Zároveň nicméně připustila, že vládní jednotky se snaží udržet své pozice ve strategicky důležitém městě Ilovajsku a na dalších místech východní Ukrajiny, kde se od dubna pokoušejí potlačit proruské povstání. VÍCE ZDE |
"Předpokladem pro skutečný oboustranný klid zbraní je to, že Rusko samo přispěje k uklidnění situace a že vznikne dohoda o zabezpečení hranic," řekl Seibert. Prohlásil také, že již dávno bylo nutné, aby hranice byly zabezpečeny a aby skončily jakékoli vojenské transporty pro separatisty. "Rusko má v této věci velkou odpovědnost," dodal.
Ve středečním rozhovoru s Putinem kancléřka podle Seiberta zdůraznila, že Rusko má povinnost přispět k uklidnění situace na Ukrajině a k zabezpečení hranic. Tématem telefonátu byla i nejnovější ukrajinská obvinění vznesená vůči Moskvě kvůli akcím ruských sil.
"Poslední zprávy o přítomnosti ruských vojáků na území Ukrajiny musí být vysvětleny," řekl Seibert. Moskva opakovaně odmítla, že by proruským separatistům na Ukrajině dodala zbraně či posily z armádních řad.
Seibert rovněž řekl, že úterní setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka na summitu v Minsku bylo prvním dobrým krokem k vyřešení krize.
Kontrolu rusko-ukrajinských hranic a ukončení dodávek zbraní separatistům považuje za jediný účinný nástroj k ukončení krveprolití na východní Ukrajině i Porošenko. Po úterním summitu v Minsku, kde jednal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, prohlásil, že Ukrajina a Rusko chystají společná jednání pohraničních stráží a generálních štábů o uklidnění situace a že Putin prý dal znovu najevo, že souhlasí s mírovým plánem Kyjeva.
Putin po setkání s Porošenkem novinářům řekl, že je nyní na Ukrajině, aby navrhla podmínky příměří a že Moskva k mírovému dialogu přispěje.
ČTĚTE O SUMMITU V MINSKU: |
Spousta otázek v Rusku
Míra zapojení Ruska do ukrajinského ‚vnitřního problému‘ začíná vyvolávat otázky i v samotném Rusku. Zprávy o zabitých a zajatých ruských vojácích na Ukrajině dosáhly kritického množství, upozornil ve středu v redakčním úvodníku ruský liberální list Vedomosti. "Válčí Rusko na Ukrajině? Pokud ano, pak na jakém právním základě? Jestli ne, kdo pak tedy leží v čerstvých hrobech a vypovídá na výsleších ukrajinské tajné služby SBU?" ptá se deník.
Sergej Krivenko a Ella Poljakovová z prezidentské rady pro lidská práva požádali vyšetřovatele, aby prověřili zprávy o úmrtí devíti vojáků 18. motostřelecké brigády, údajně na cvičení v Rostovské oblasti.
Ruské skryté válkyMlčení či mlžení úřadů jen prohlubuje podezření a vede ke vzpomínkám na nepříjemné příklady z ruské a sovětské historie. Země nic nevěděla o tajných operacích Rudé armády v Afghánistánu v roce 1929 ani v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang ve 30. letech. Kreml tajil rovněž účast sovětských vojáků v bojích v Koreji a Vietnamu proti USA, i v Egyptě a Sýrii proti Izraeli. |
Zprávy o účasti vojáků z této jednotky v bojích na jihovýchodě Ukrajiny se v ukrajinských médiích objevily v půli června. Smrt devíti vojáků 9. srpna ve Snižném na pomezí Doněcké a Luhanské oblasti potvrdila listu Gazeta.ru předsedkyně výboru matek vojáků Ljudmila Bogatěnkovová. Je možné, že o nich také psaly dagestánské noviny Černovik, jejichž zdroje tvrdí, že všichni mají v dokumentech napsáno, že zahynuli na cvičení, anebo je dodatečně propustili z armády.
Podle zpráv několika médií v Pskovské oblasti pohřbívají od 24. srpna vojáky ze 76. výsadkové divize. V pondělí byl pochován Leonid Kičatkin a Alexandr Osipov, jejichž osobní doklady se podle ukrajinských médií našly v ukořistěných bojových vozidlech BMD-2.
Nakonec SBU oznámila, že zajala deset vojáků z 331. pluku 98. výsadkové divize a zveřejnila videozáznam z výslechu čtyř z nich. Ruské ministerstvo obrany ústy "zdroje" usoudilo, že výsadkáři na hlídce zabloudili.
‚Vojáci zabití na Ukrajině na Ukrajině zabití nebyli‘
Na komunitních sítích se už před týdnem objevily zprávy, že několik desítek výsadkářů o sobě nedává vědět od poloviny srpna. Ruská armáda kategoricky popírá účast v bojích, ale nic neříká rodičům nezvěstných. To říká například matka dalšího vojáka ze 76. divize Ilji Maximova, který byl také "na cvičení v Rostově". I jeho doklady našli ukrajinští vojáci v ukořistěném obrněném vozidle. Rodiče o synovi nic nevědí od 16. srpna.
ČTĚTE TAKÉ: |
Válčí Rusko na Ukrajině? To je důležitá právní otázka, vytvářející problémy konkrétním lidem. Jak se ukrajinská strana bude chovat k zajatcům, které ruská strana nepovažuje za své vojáky? Pokud vojáci před vysláním na misi náhle vypovědí kontrakt s armádou, kdo bude zodpovídat za jejich zdraví a životy? Pozůstalí nebudou mít právo požadovat od státu odškodnění. „Pokud neválčíme a naši vojáci skončili v ukrajinském zajetí, co bude bránit tomu, aby byli označeni za dezertéry a po návratu do vlasti byli zavřeni do vězení? S tím také máme bohaté zkušenosti“, píše ruský list.
Je možné, že se ruští politici a vojáci snaží působit "jako na Krymu", kde také dlouho nepřiznávali účast ruských vojsk. Ale "slavné vítězství" odvedlo pozornost Rusů od dodržování mezinárodních i domácích norem.
Na Krymu se ale vše odehrálo bez střelby a obětí. Na jihovýchodě Ukrajiny tomu tak vůbec není, nějaké hypotetické "vítězství" nic neodepíše. Není možné zcela kontrolovat informace. Nebude možné se vyhnout odpovědnosti za oběti.
