Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Berlín si připomene pád zdi pomalovanými kostkami domina

25 let svobody

  18:36
BERLÍN - Tisícovka velkých pomalovaných dominových kostek se v pondělí skácí k zemi v 1,5 kilometru dlouhé řadě, která kopíruje někdejší berlínskou zeď. Panely vysoké téměř 2,5 metru tvoří "galerii", kterou pro veřejnost oficiálně otevřel berlínský starosta Klaus Wowereit u historické budovy Říšského sněmu.

Dominové kostky k symbolickému připomenutí pádu berlínské zdi foto: ČTK

Zkompletovaná symbolická zeď, táhnoucí se od nynějšího sídla Spolkového sněmu kolem Braniborské brány až k Postupimskému náměstí, se v pondělí večer symbolicky zhroutí v dominovém efektu. Vyvrcholí tak velkolepé oslavy 20. výročí "pádu" berlínské zdi, jak se dnes označuje oznámení z 9. listopadu 1989 o otevření hranic se západním Německem pro východoněmecké občany.

Dominové kostky v uplynulých měsících pomalovalo na 15.000 školáků, umělců a dalších osobností z Německa i jiných zemí obrazy, které se vztahují k pádu berlínské zdi.

Lidé mají na prohlídku "galerie" jen několik hodin. První kostku má v pondělí v 20:45 SEČ shodit zakladatel polského odborového hnutí Solidarita a polský exprezident Lech Walesa spolu s bývalým maďarským prezidentem Miklósem Némethem.

Dominové kostky k připomenutí pádu berlínské zdi

"Spouštěcí" panel, který vyrobili polští středoškoláci, byl do dnešního odpoledne zahalený a plachtu z něj sejmul až starosta Wowereit. Na čelní malbě je zobrazena zeď, do níž buší kladivo s nápisem "Solidarność" na topůrku. Pod výjevem je nápis: "Začalo to v Polsku".

Hurvínek se Žerykem na české kostce

Hned druhý dominový kámen oficiálně poskytlo české velvyslanectví. Pomalovaly jej 1. října na české ambasádě berlínské středoškolačky při příležitosti tehdejší návštěvy exprezidenta Václava Havla v německé metropoli. Z jedné strany je namalována bortící se zeď obrůstající růžemi, z druhé pomáhá Hurvínek se psem Žerykem kamarádovi přelézt betonovou bariéru.

Záštitu převzal i Havel
Havel se na panel podepsal a nad celou dominovou akcí převzal záštitu stejně jako bývalý jihoafrický prezident, bojovník proti apartheidu Nelson Mandela nebo bangladéšský ekonom a nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus.

Jednotlivé kostky nebudou vydraženy ani rozprodány, ale vezmou si je zpět instituce a školy, které je vytvořily.

Wowereit dnes znovu připustil, že nápad zorganizovat monumentální řetězovou reakci se mu zprvu nezamlouval, ale přesvědčila jej skutečnost, že se na výrobě jednotlivých dominových kostek podíleli především mladí lidé, z nichž mnozí před 20 lety ani nebyli na světě. "Úžasné na tom je, že kostky vyrobili mladí lidé," řekl Wowereit novinářům. Při výrobě panelů se přitom podle něj mládež nezbytně musela nedávnými dějinami podrobněji zabývat.

Dominové kostky k připomenutí pádu berlínské zdi u Braniborské brány

Symbolický pád jako signál do světa

Důvodem postavení domina však nebyla jen snaha připomenout události v Německu nebo v sousedních zemích jako například v Polsku a Československu.

Má také vyslat signál k pádu dalších zdí, které ve světě stále stojí, zdůraznil sociálnědemokratický politik.

Pondělního "svátku svobody", oficiálních oslav pádu berlínské zdi u Braniborské brány, se zúčastní i někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov a velký počet současných státníků. Mezi hosty nebudou chybět ruský prezident Dmitrij Medveděv, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, britský premiér Gordon Brown či americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Česko mají zastupovat prezident Václav Klaus a premiér Jan Fischer. Někdejší "kancléř-sjednotitel" Helmut Kohl se oslav nezúčastní ze zdravotních důvodů.

Autor: