29. prosince 2006 10:28 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Berlín v čele EU: hlavní je ústava

Bono Vox chce využít německé předsednictví EU a G8 k pomoci Africe. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bono Vox chce využít německé předsednictví EU a G8 k pomoci Africe. |

BERLÍN/PRAHA S německým předsednictvím jsou v unii spojována velká očekávání. A Berlín nechce zklamat.

Podle amerického časopisu Forbes je Angela Merkelová nejmocnější ženou světa roku 2006. Zda si toto označení opravdu zaslouží, bude německá kancléřka moci prokázat už za několik dní. K 1. lednu 2007 totiž její země přejímá předsednictví jak Evropské unie, tak fóra nejvyspělejších zemí světa G8. A před sebou nemá zrovna snadné cíle. Merkelová proto mluví o „obrovské šanci“, ale zároveň o „spoustě práce“.

Společenství evropských států, do jehož čela se Berlín zanedlouho postaví, bude čítat již 27 členů. Přistoupí totiž Bulharsko a Rumunsko. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění ale celých 53 procent Němců rozšíření unie o tyto dvě země odmítá. A co se týká přístupu dalších možných kandidátů, byla právě CDU kancléřky Merkelové dosud proti plnému členství Turecka v EU. Místo něj pro Ankaru navrhuje „privilegované partnerství“.

Co čeká unii v roce 2007

k 1. 1. 2007 přistoupí Bulharsko a Rumunsko. Slovinsko se stane součástí eurozóny. Současně probíhají jednání o členství s Tureckem a Chorvatskem.

24.-25. 3. 2007 na neformálním summitu zveřejní unie deklaraci o společných hodnotách a cílech.

21.-22. 6. 2007 summit EU bude věnován euroústavě. Konečný text by měl být schválen do konce roku 2008 a nová ústava by měla začít platit před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009.

Cíle německého předsednictví

Pokusit se oživit projekt evropské ústavy a dát diskusím o ústavě jasný směr.

Připravit deklaraci, která bude vyjadřovat společné hodnoty a cíle.

Oživit práci tzv. blízkovýchodního kvartetu (EU, USA, OSN a Rusko).

Připravit reformu energetiky. Od 1. 7. 2007 by si měl v unii každý svobodně zvolit svého dodavatele energie.

Zlepšit vztahy mezi EU a jejími strategickými sousedy, kteří disponují zásobami energetických zdrojů.

Připravit dohodu o partnerství unie a Ruska.

Padne rozhodnutí o statusu srbské provincie Kosovo.

Vypracovat novou strategii o snižování emisí skleníkových plynů.

Posílit spolupráci s Afrikou.

Ať už s Tureckem nebo bez něj: za nezbytný předpoklad dalšího fungování rozsáhlé unie považuje řada zemí institucionální reformy.

Ty by měla zavést evropská ústava, kterou však před 18 měsíci v referendech zamítli Francouzi a Nizozemci. Němci se proto v nadcházejícím půlroce chtějí pokusit tento projekt oživit.

„Kdyby se nám do příštích voleb do Evropského parlamentu (v roce 2009) nepodařilo vypracovat základ ústavní smlouvy, považovala bych to za historickou prohru,“ nechala se v polovině prosince slyšet Angela Merkelová.

Tuto snahu však bude komplikovat mimo jiné fakt, že ve dvou klíčových státech unie, Francii a Velké Británii, dojde v příštím půlroce k výměně u moci. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se proto snaží mírnit přehnaná očekávání s tím, že Berlín chce pouze udat směr diskusím o ústavě.

V každém případě však má na březnovém zvláštním summitu Evropské unie u příležitosti 50. výročí podpisu římských smluv dojít k podpisu deklarace, která bude vyjadřovat společné evropské hodnoty a ambice. Německo chce také ve snaze o mír mezi Izraelem a Palestinci oživit práci tzv. blízkovýchodního kvartetu, který kromě EU tvoří USA, OSN a Rusko.

Rusko, Afrika a energetika
Berlín se v nadcházejících šesti měsících bude snažit vyjednat dohodu s Ruskem, které je klíčovým dodavatelem energie. Jednání však blokuje Polsko. Moskva totiž zakázala dodávky polského masa. Pod německým předsednictvím chce také Brusel zajistit, aby si od 1. července příštího roku mohl v unii každý vybrat dodavatele elektřiny a zemního plynu.

Jako země se silnou ekologickou tradicí má Německo dále v plánu připravit novou strategii pro ochranu ovzduší. Na jejím základě by se do roku 2020 snížily emise skleníkových plynů o 30 procent. Stejně tak chce Berlín podle své ministryně pro rozvojovou pomoc Heidemarie Wieczorekové-Zeulové využít předsednictví v unii k posílení spolupráce s Afrikou.

Během prvního pololetí 2007 by mělo také padnout rozhodnutí o budoucím statusu srbské provincie Kosovo. Verdikt bude zřejmě oznámen po lednových volbách v Srbsku.

Šárka Daňková

Najdete na Lidovky.cz