Na kohezní opatření může EU do roku 2020 utratit 350 miliard eur (skoro devět bilionů Kč), přičemž Brusel v současné době prostředky směřuje do zemí na východě a jihu bloku.
„Společenská integrace bude v nejbližších letech klíčová,“ řekla Cretuová během největší světové konference o městech World Urban Forum v Kuala Lumpuru. „Pokud nezabráníme ghettům a segregaci migrantů, do budoucna z toho bude jaderná bomba,“ citovala eurokomisařku agentura Reuters.
Creutová: Evropská komise již několik kroků podnikla
Přijímání přistěhovalců a reformy systémů pro udělování azylu jsou po letech migrační krize ve Středomoří a na Balkáně momentálně pro politické špičky unie zásadním tématem. Podle Cretuové už Evropská komise ve věci podnikla řadu kroků, jakými je třeba nedávný nákup dvou záchranářských plavidel pro italské úřady či vytvoření podpůrné sítě pro starosty, jejichž města se potýkají s velkým počtem imigrantů. Jako příklad uvedla řecký ostrov Chios nedaleko Turecka, kde v poslední době vzrostl počet přicházejících uprchlíků. Když se obyvatelstvo střetává s migranty, „starostové stojí mezi oběma skupinami“, řekla.
Maďarsko odmítlo belgické ultimátum, kvóty na migranty odmítá |
Evropská unie údajně také mění klíč, podle nějž určuje oblasti, které pomoc z kohezních fondů nejvíce potřebují. „HDP na obyvatele není příliš přesný, protože nebere v potaz určitá ohniska chudoby a nezaměstnanosti,“ vysvětlila rumunská eurokomisařka. „Stále máme obyvatele, kteří umírají kvůli kvalitě vody, protože vodovodní sítě byly vybudované před 40 či 50 lety,“ uvedla.
