„Když se naposledy Putin rozhodl ‚bránit‘ ukrajinské občany, zahájil vojenský vpád na Ukrajinu,“ uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Ivanna Klympušová-Cincadzeová. „Svoboda vyznávání víry je na Ukrajině plně respektována. Nedovolíme Rusku využívat (ukrajinské) věřící ve svých hrách,“ vzkázala do Moskvy na twitteru.
‚Projekt, který nemá vztah k víře‘
„Stát, ruské úřady považují za naprosto nepřípustné libovolné zasahování do církevních záležitostí. Respektovali jsme a budeme respektovat nezávislost církevního života, a to tím více v sousední svrchované zemi,“ řekl Putin podle agentury TASS. „Nicméně si vyhrazujeme právo reagovat a dělat vše pro obranu lidských práv, včetně svobody vyznávání víry,“ zdůraznil ruský prezident.
Spor Lukašenka s Putinem. Rusko popírá ‚geopolitické úklady‘ vůči běloruskému sousedovi |
Iniciátoři nové církve na Ukrajině se podle Putina hrubě vměšují do života církve, a tím podle ruského vůdce připomínají „bezbožníky, pronásledující duchovní a věřící v minulém století“. Na Ukrajině se podle něj uskutečňuje „projekt, který nemá vztah k víře“, ale souvisí s bojem o moc, a tím je „naskrz falešný“. Jeho organizátoři se podle Putina učili u bezbožníků 20. století, kteří vyháněli věřící z chrámů a pronásledovali duchovní“.
Jak známo, ve vytvoření nové nezávislé církve se silně angažuje ukrajinský prezident Petro Porošenko, který usiluje v prezidentských volbách o znovuzvolení. Šéfa státu budou Ukrajinci volit 31. března.
Za smutné Putin pokládá, že do této věci byl zatažen konstantinopolský patriarchát, který ukrajinské církvi, podřízené po několik století Moskvě, poskytl nezávislost.
Putin svou životní dráhu začínal jako důstojník obávané sovětské tajné policie KGB. S ní podle některých zdrojů spolupracoval svého času i Kirill, podobně jako jiní ruští preláti.
