Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Svět

‚Zlodějem roku 2022 je Biden.‘ Afghánci chudnou a ztrácejí naději, zemí se navíc šíří spalničky

Protesty v afghánském Kábulu. foto: čtk/ap

Za půl roku vlády Tálibánu prošel Afghánistán velkou proměnou – ulice se zdají bezpečnější, země ale míří k ekonomickému kolapsu a obyvatelstvo sužuje hlad. Ženy nadále čekají na svá práva.
  5:00

Tisíce Afghánců opět vyšly do ulic Kábulu. V úterý 15. února, tedy na den přesně šest měsíců poté, co hlavní město padlo do rukou islamistickému hnutí Tálibán, bylo slyšet hesla jako „Vraťte nám naše peníze“ nebo „Biden je zloděj roku“.

Americký prezident Joe Biden totiž minulý pátek podepsal příkaz, podle nějž se zhruba polovina majetku zabaveného afghánské centrální bance po nástupu Tálibánu k moci rozdělí mezi pozůstalé po obětech útoků z 11. září 2001. Zbylé peníze dostanou Afghánci formou humanitární pomoci. Afghánistán měl v zahraničí uloženo téměř deset miliard dolarů (zhruba 212 miliard korun), z toho sedm miliard v USA.

Autor nové ‚neviditelné‘ uniformy se inspiroval v USA. Není dokonalá, ale většinu roku bude fungovat dobře, říká

Podle Tálibánu je Bidenovo rozhodnutí nespravedlivé, jelikož nikdo z teroristů, kteří v USA útočili, nebyl Afghánec. „Pokud USA z této pozice neustoupí a budou pokračovat v provokacích, islámský emirát bude nucen přehodnotit svou politiku vůči této zemi. (…) Toto jednání je porušením práv všech Afghánců. Útoky z 11. září nemají s Afghánci nic společného,“ uvedlo hnutí v prohlášení.

Odliv mozků

Afghánistán je po půl roce tálibánské vlády ekonomicky na dně. I v minulosti byl zoufale závislý na zahraničních financích. Ty však nyní z větší části chybí poté, co západní země zastavily pomoc afghánské vládě a zmrazily její aktiva uložená v bankách. Devadesát procent obyvatel se podle OSN ocitlo pod hranicí chudoby, více než polovině z nich akutně hrozí hlad. I ti, kdo peníze mají, se k nim dostávají jen obtížně. V bankách stojí dlouhé fronty a čekají hodiny, někdy i dny, aby si mohli vybrat povolených 200 dolarů týdně.

Příslušníci Tálibánu prodávají novou státní vlajku Afghánistánu. (8. února 2022)

Navíc zdevastované zdravotnictví trápí nárůst případů koronavirové nákazy. Péči o pacienty s covidem-19 poskytuje v zemi s téměř 40 miliony obyvatel jen pět nemocnic. Více než třicítka se jich musela v posledních měsících uzavřít kvůli chybějícím lékařům a zdravotnickému materiálu. Některé neměly ani čím topit.

V zemi se také šíří spalničky, nakazilo se už několik desítek tisíc lidí. Jen během ledna jich podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo více než 150. Mezi mrtvými jsou hlavně děti, které jsou mnohdy oslabené podvýživou.

Desetitisíce lidí, zejména ze vzdělanějších vrstev společnosti, uprchly ze země jednak před chudobou, ale i kvůli obavám o své osobní svobody pod nadvládou hnutí, které uplatňuje velmi přísný výklad koránu a islámského práva šaría.

Graeme Smith z nevládní neziskové organizace International Crisis Group (Mezinárodní krizová skupina) varoval před uvalováním dalších sankcí vůči Afghánistánu. „Udržování ekonomického tlaku na Tálibán nezbaví zemi jeho režimu, ale zhroucení ekonomiky by mohlo vést k další migrační krizi,“ píše ve své zprávě zveřejněné na Twitteru.

Tálibán ale již znovu otevřel pasový úřad a slíbil Afgháncům, že pokud budou mít řádné doklady, mohou cestovat. Ženy bez mužského doprovodu se však nadále mohou pouštět maximálně sedmdesát kilometrů od domova.

Pracovat mohou jen někde

Ozbrojenci hlídkující v ulicích dál nahánějí strach běžným občanům a potírají demonstrace za práva žen. Podle informací televize al-Džazíra byly čtyři aktivistky několik týdnů zadržovány poté, co se zúčastnily protitálibánského shromáždění. Mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid řekl agentuře AFP, že úřady mají právo „zatýkat disidenty a ty, kdo porušují zákon“.

Na druhou stranu ubylo násilí a ulice se zdají bezpečnější. Někteří muži znovu začali nosit západní oblečení, které dříve kvůli obavám z hněvu tálibů vyměnili za šalvár kamíz, tradiční oděv s dlouhou volnou košilí a pytlovitými kalhotami, píše agentura AP.

Na rozdíl od své první vlády v 90. letech 20. století nyní Tálibán povoluje ženám pracovat, i když pouze v některých profesích. Vrátit se mohly do zdravotnictví a školství včetně ministerstev, vidět jsou i na kábulském letišti.

Dívky mají také povoleno se vzdělávat. Zatím navštěvují první až šestou třídu, vyšší ročníky jsou na většině území stále uzavřeny. Tálibán slíbil, že všechny dívky se do škol vrátí po afghánském novém roce na konci března. Postupně se pro ně znovu otevírají i státní univerzity.