Pátek 26. února 2021svátek má Dorota 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Biden otáčí kormidlem v Jemenu. Krutá válka nepoutala zájem světa, teď se stává lakmusovým papírkem

Rebelové v Jemenu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rebelové v Jemenu. | foto: Hani MohammedČTK

RIJÁD/PRAHA  Krutá válka v Jemenu několik let nepoutala větší zájem světových médií ani politiků. Teď se naopak stává lakmusovým papírkem, který ukáže, kam až bude nový americký prezident připravený zajít při revizi sporných kroků svého předchůdce.

Omezení amerických dodávek zbraní saúdskému režimu i vyškrtnutí jemenských povstalců ze seznamu teroristických skupin, kam je v poslední den svého úřadování v Bílém domě v lednu dal zapsat Donald Trump. I to byly jedny z prvních kroků nové americké administrativy Joea Bidena.

„Tato válka musí skončit,“ prohlásil Biden počátkem února v projevu na americkém ministerstvu zahraničí. „Zastavujeme veškerou americkou podporu útočným operacím v jemenské válce, včetně souvisejících prodejů zbraní.“

Rebelové v Jemenu.
Vojáci v Jemenu.

Prezident a po něm i velitel amerických sil na Blízkém východě generál Kenneth McKenzie upřesnili, že Rijád může nadále počítat s podporou svých obranných mechanismů – zejména proto, že jemenští rebelové na saúdské tažení odpovídají stále častěji i raketovými a dronovými útoky na území Saúdské Arábie. Odklon od dosavadní americké blízkovýchodní politiky je ale zjevný.

Trump šel nepokrytě na ruku Izraeli a Saúdské Arábii, a tak jeho regionální strategie byla logicky oslavována jako úspěch právě v těchto zemích. Izraelskému premiérovi Netanjahuovi trvalo deset dní, než poblahopřál ke zvolení Trumpovu nástupci Bidenovi; nový šéf Bílého domu si dal zase načas a nechal od své lednové inaugurace až do minulé středy čekat Netanjahua na vzájemný telefonát.

Kromě zprostředkování oficiálních vztahů mezi Izraelem a několika arabskými režimy, s nimiž však nebyl v žádném reálném konfliktu, nicméně Trumpova politika v klíčových problémech Blízkého východu zásadní řešení nepřinesla – a dění v Jemenu je jedním z důkazů.

Podpora války za íránskou dohodu

Když Saúdská Arábie zahájila v březnu 2015 válku proti húsijským povstalcům, kteří v sousedním Jemenu svrhli vládu, byl ještě v Bílém domě Barack Obama. Ten se rozhodl Saúdy podporovat – zbraněmi, logistikou, zpravodajskými informacemi. „Bylo to cynické rozhodnutí, které mělo otupit saúdský hněv nad dohodou o jaderném programu, jíž Obama tehdy dosáhl s Íránem,“ upozornil na širší souvislosti v nedávné analýze The Economist.

Rijád jemenské tažení vykresloval stejně jako svou celou regionální politiku – coby nutnou snahu čelit „íránským hrozbám“. S o to větším zápalem začal Saúdy po svém zvolení podporovat Trump, království bylo mj. cílem jeho první zahraničí cesty. Trumpovu spolupráci s tzv. umírněnými arabskými státy navíc podporovala silná proizraelská lobby v USA, která rovněž prezentuje Írán jako hlavní příčinu blízkovýchodních problémů a přehlíží vliv sunnitských arabských režimů a logicky i samotného Izraele.

Kam tato politika Jemen, Saúdy i samotné Američany dovedla, shrnul minulý týden například článek v odborném věstníku Foreign Affairs. „Téměř šest let od začátku saúdské intervence je válka v Jemenu katastrofou. Ještě více destabilizovala Blízký východ, posílila Írán a poškodila globální obraz Spojených států.“ Podle humanitárních agentur během konfliktu zahynulo téměř čtvrt milionu lidí, další miliony strádají; v jedné z posledních svodek OSN upozorňuje, že akutní podvýživa ohrožuje 2,3 milionu jemenských dětí mladších pěti let.

Saúdy vedené koalici se ani masivním válečným nasazením nepodařilo vykořenit rebely a vrátit k moci spřátelenou jemenskou vládu. Útoky a blokády ze všech účastněných stran včetně Húsijů dál prohlubují strádání obyvatelstva.

Malley – staronová tvář na scéně

Citovaný článek ve Foreign Affairs obsahuje i apel, aby se USA „postavily čelem ke své spoluodpovědnosti za jemenskou tragédii“. Pikantní je, že spoluautory textu jsou dva činitelé, kteří figurovali už v Obamově Radě pro národní bezpečnost. Jeden z nich, Robert Malley, se teď navíc vrací do vysoké blízkovýchodní hry – Biden ho jmenoval svým zmocněncem pro Írán.

Právě Malley přitom asi nejlépe ztělesňuje posun v americké blízkovýchodní politice. Trump schválil všechny diplomatické požadavky Izraele a ostrakizoval i „umírněné“ Palestince. Saúdům prodával zbraně za miliardy dolarů v době, kdy bombardovali jemenské nemocnice, na Írán uvalil sankce a odstoupil od jaderné dohody, ačkoli ji i podle amerických vládních představitelů teheránský režim tehdy dodržoval.

Malley naopak už jako expert respektovaného think tanku International Crisis Group považoval za účelné při hledání řešení osobně vyslechnout názory i od protivníků, včetně skupin, jako je palestinský Hamás, takže si vysloužil osobní útoky v tisku a nálepku „protiizraelský“. Za Obamy patřil Malley k architektům oné kompromisní dohody o íránském jádru, takže saúdští autoři a mnozí američtí konzervativci o něm dnes píší jako o „proíránském“.

Bidenova nejistá sázka na diplomacii namísto nepříliš úspěšných silových řešení jeho předchůdce tak od samého počátku čelí úskalím i odporu na obou stranách Atlantiku. Jemen se nabízí jako její první zatěžkávací zkouška.

Dvaadvacet znaků, že s tímhle mužem vás místo pohádky čeká jen utrpení

Jedovaté vztahy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Některé ženy jako by se zhlédly v popelce. Věří, že oříšky přinášejí prince. Jenže nakonec jsou z nich spíš veverky –...

Inflace požírá uložené peníze. Kam s nimi, aby jich zmizelo co nejméně?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Naspořili jste 200 000 korun, uložili je na účet, těšili se na úroky a po roce zjistili, že jste zbohatli o celých 340...

Biolog Zrzavý: Covid se postará, abychom umírali i na něco jiného než rakovinu

Evoluční biolog prof. Jan Zrzavý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Podle amerického psychologa a genetika Roberta Plomina mají zděděné geny daleko větší význam při utváření naší...