Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jednoznačně se dopustil válečných zločinů,“ řekl Biden novinářům. „Myslím, že je to oprávněné,“ poznamenal pak k vydání zatykače.
Scholz, který je momentálně na návštěvě Japonska, v sobotu na vydání zatykače reagoval se slovy: „Mezinárodní trestní soud je tou správnou institucí pro vyšetřování válečných zločinů. (...) Faktem je, že se ukazuje, že nikdo nestojí nad zákonem.“ Uvedl to z v Tokiu na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou.
Vývoj vyšetřování ICC bude pozorně sledovat i Japonsko, uvedl Kišida. Japonsko podle něj nikdy nebude tolerovat ruské vyhrožování, že proti Ukrajině použije jaderné zbraně. S Scholzem se podle japonského premiéra shodli, že budou pokračovat v sankcích vůči Moskvě.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na Putina a také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Západní státy včetně Česka i Ukrajina krok ICC označily za historický a přivítaly ho. Rusko stejně jako USA jurisdikci ICC neuznává. Kreml zatykač odmítl s tím, že nemá právní základ.
Důvodem pro zatykač je obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva se s tímto programem, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí, nijak netají.
V únoru zveřejněná studie americké Yaleovy univerzity uvedla, že Rusko drželo nejméně šest tisíc ukrajinských dětí v přinejmenším 43 zařízeních na okupovaném Krymu a v Rusku určených zřejmě na převýchovu.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan v rozhovoru se stanicí CNN uvedl, že zatykač na Putina je jenom prvním krokem z řady dalších vyšetřování v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. ICC podle něj zkoumá nesčetné množství obvinění a důkazů.
Mezinárodní trestní tribunál v Haagu soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Návrhy na zahájení procesu může podat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.
