Ve čtvrtek americký prezident Joe Biden poprvé od své inaugurace předstoupil před reportéry, aby čelil jejich otázkám. Velkým tématem byla migrace a především situace na jižní hranici Spojených států, kterou se současná administrativa dlouho snažila mírnit. „Není to krize, nýbrž výzva,“ tvrdil ještě počátkem měsíce ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas. Týden před Velikonocemi se ale všechno zdá docela jinak.
  |
Výkon prezidenta na tiskové konferenci hodnotily negativně i liberální deníky The New York Times a The Washington Post, jež jsou v migrační politice všeobecně blízké postojům Demokratické strany. Biden totiž několikrát značně zveličoval snahy své administrativy – ať už šlo o čísla vyhoštěných (Biden tvrdil, že USA vrátily přes hranice více než polovinu žadatelů o azyl, přičemž podle posledních dat je to maximálně 13 procent), či o nedostatek ubytovacích kapacit pro migranty, jejichž výstavbu podle Bidena „zarazila“ vláda jeho předchůdce. Administrativa Donalda Trumpa přitom jen snížila rychlost výstavby.
Doufají v mírné zacházení
K jižní americké hranici momentálně každý měsíc proudí zhruba 100 tisíc běženců. Někdy se jedná o osamocené malé děti, které po zažádání o azyl na půdě Spojených států doufají ve vstřícnost amerických orgánů – současnou politikou americké administrativy je totiž „sjednocování“ dětí s rodinami. To v praxi znamená, že pokud mají děti v USA nějaké příbuzné, vláda se je snaží co nejrychleji kontaktovat a předat nezletilce do jejich péče.
Biden uspořádá virtuální klimatický summit, zve i Putina a Si Ťin-pchinga |
Jen za leden zachytila americká pohraniční stráž na šest tisíc osamocených dětí. Podle deníku The Washington Post jich je nyní pod dohledem amerických orgánů na patnáct tisíc. A kapacity úřadů nestačí rodiny sjednocovat. Téměř polovina z nich se tak nachází v detenčních zařízeních pohraniční stráže, jimž média za minulé administrativy přezdívala „klece“. Podle kusých svědectví se tam situace rovná de facto humanitární krizi, kdy v zařízeních, která jsou na stu a více procentech své kapacity, spí na zemi děti zabalené do látky připomínající alobal. To vše uprostřed pandemie.
Prezident Joe Biden v Bílém domě.
Změna situace na jižní hranici byla přitom jedním z klíčových bodů, kde se chtěl nový šíf Bílého domu odlišit od svého předchůdce – zatímco Trump stavěl zeď, Biden výstavbu ukončil. Zatímco Trump nechával žadatele o azyl čekat na mexické straně hranice, Biden jich část přesunul na americkou stranu. Zatímco Trump zrušil „sjednocování“ rodin, Biden ho znovu obnovil. To vše by bylo v pořádku, kdyby to fungovalo. Jenže právě to se vládě nedaří. Podle komentátorů deníku The Washington Post působí vláda „nepřipraveně s nedostačujícími kapacitami“. Celkový dojem navíc zhoršuje i rostoucí počet migrantů na hranicích.
Pomoci má viceprezidentka
Řešením krize prezident nově pověřil viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Taková strategie mu ostatně není neznámá – podobně byl i on v roce 2014 vyslán prezidentem Barackem Obamou do Střední Ameriky, aby se otázku migrace snažil řešit diplomatickou cestou. Harrisová se má postupně setkat se zástupci Mexika, Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu. Právě z těchto zemí totiž lidé nejčastěji utíkají do USA. Očekává se, že viceprezidentka posílí varovný tón a státníky vyzve, aby se na řešení migrační krize spolupodíleli.
Biden hájil postup kolem migrace, většina běženců je prý nadále odmítána |
Pokud má být ale její mise efektivní, budou USA muset také nabídnout něco „na oplátku“. Prvním podobným pokusem bylo před dvěma týdny oznámení, že Spojené státy pošlou Mexiku 2,5 milionu svých dávek vakcíny AstraZeneca. Politicky se jednalo o odvážný krok – stejnou pomoc Evropské unii totiž Bidenova administrativa jen pár dní předtím diskrétně zamítla. Podle agentury Reuters by měly USA například pomoci středoamerickým státům s vytvořením „bezpečných hotspotů“.
Jako nečekaný dar z nebes pojali nastalou migrační krizi lídři republikánské strany. Dobře vycítili politickou šanci, kterou odstrašující obrázky z jižní hranice představují, a je velmi pravděpodobné, že z ní učiní klíčový prvek kampaní pro volby do Kongresu. Ty se sice odehrají až příští rok, avšak vzhledem k tomu, že s kampaněmi se ve Spojených státech tradičně začíná alespoň o rok dopředu, jsou v podstatě na spadnutí. Zápasit se bude o třetinu křesel v Senátu a obmění se celá Sněmovna reprezentantů.
