Trumpova administrativa se podle CNN snaží o největší počet zatčených migrantů. Tím podle zdrojů výrazně zatěžuje státní donucovací aparát a dokonce tak pro svou činnost musely úřady mnoho příslušníků policie a armády převést do Úřadu pro imigraci a cla (ICE).
„Je to jistě rozšíření, ale je to potřebné rozšíření,“ řekl CNN zmocněnec Bílého domu Tom Homan, když byl dotázán na zapojení Národní gardy do operací ICE v Los Angeles. „Snažíme se využít všechny dostupné zdroje. Proto zapojujeme všechny ty další různé agentury - ATF, FBI, US Marshals. Máme před sebou pořádný kus práce.“
Homan zdůraznil, že příslušníci Národní gardy nevynucují dodržování imigračních zákonů a soustředí se na to, aby sloužili jako ochrana federálního majetku a agentů, kteří byli podle administrativy napadeni.
Přestože došlo k posílení ICE, výsledky jeho práce až donedávna nenaplňovaly očekávaní Bílého domu. Právě to způsobilo zintenzivnění jednání mezi vedením ICE a Trumpovým poradcem Stephenem Millerem, který je zároveň architektem požadavků administrativy na zvýšení počtu zatčení a deportací. ICE nyní v průměru zatýká kolem 2 000 osob denně, což je nárůst z přibližně 1 000 zatčení, vypočítala CNN.
„Na řadě jsou další státy, na řadě je demokracie“
Interní diskuse o využití armády k podpoře prosazování imigrace uvnitř USA, nikoliv pouze na jižní hranici, začaly již v únoru, kdy Bílý dům a DHS začaly plánovat, jak mobilizovat vojáky v aktivní službě ze souhlasících států jako silovou ochranu federálních agentů.
Podle několika zdrojů CNN obeznámených s jednáním probíhaly diskuse i uvnitř administrativy, včetně ministerstva vnitřní bezpečnosti a ministerstva obrany, které zkoumaly, zda by jednotky Národní gardy ze států vedených republikány mohly být použity ve státech, které s tím nesouhlasí, protože podle státních rozkazů mají větší volnost, než když jsou federalizované. „Je zřejmé, že mají tendenci zopakovat příručku z Los Angeles i jinde,“ uvedl jeden ze zdrojů obeznámených s touto záležitostí.
Plánované využití Národní gardy se stalo rozjelo v květnu. Tehdy americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti požádalo Pentagon o 20 000 vojáků gardy na podporu svých operací, uvádí CNN. Ministerstvo obrany je ale stále na vážkách ohledně počtu gardistů, které může Bílému domu poskytnout.
Trump mobilizoval Kalifornskou národní gardu proti vůli kalifornského guvernéra Gavina Newsoma a starostky Los Angeles Karen Bassové. Vojáci jsou z Kalifornie, nikoli nasazeni z jiného státu.
Nasazení mariňáků v aktivní službě do Los Angeles na pomoc s kontrolou davu a výtržností bylo také eskalací, nad kterou si mnozí úředníci ministerstva obrany drbali hlavu, uvedli lidé obeznámení se záležitostí. Jeden z úředníků řekl CNN, že nasazení mariňáků bylo zamýšleno spíše jako demonstrace síly než jako nutnost kontrolovat situaci na místě.
Kalifornský guvernér mezitím obvinil Trumpovu administrativu z uplatňování autoritářských taktik. „Kalifornie je možná první, ale tím to zjevně neskončí. Další státy jsou na řadě. Demokracie je na řadě,“ řekl v úterý večer tamního času ve svém projevu americkým médiím.
V jihovýchodní části Los Angeles se policisté v sobotu střetli se zhruba stovkou demonstrantů, z nichž někteří nesli mexické vlajky a měli nasazené roušky. Podle amerických médií se v sobotu protesty odehrávaly hlavně ve městě Paramount, které leží v blízkosti Los Angeles a žije v něm velká hispánská komunita. Odsud se nepokoje rozšířily do dalších států.
Ve středu pak starostka Los Angeles vyhlásila zákaz vycházení, který místní opakovaně nedodržují.
8. června 2025 |
