Sobota 31. července 2021, svátek má Ignác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

‚Bin Ládin buddhismu‘. Muslimové do Barmy nepatří, tvrdí mnich

Svět

  17:00
RANGÚN - Zatímco buddhismus je na Západě spojován s mírumilovností a tolerancí, v Barmě někteří buddhističtí mniši šíří rasovou nesnášenlivost. Vláda jejich nenávistné kampaně ignoruje, stejně jako zločiny páchané na muslimech.

Manželka truchlí nad mrtvolou svého muže Soe Mina, který zemřel při úterních násilnostech v mandalajské mešitě, napadené místními buddhisty. foto: Reuters

„Muslimové sem přišli ilegálně. Nemají tu co dělat,“ říká buddhistický mnich Ašin Kumara, usazen v křesle před obřím monitorem.

Třicátník v šafránovém rouchu vyvrací stereotypy o stoupencích Buddhova učení dokonale. Jeho pokoj v klášterním komplexu na předměstí Rangúnu je přehlídkou luxusní elektroniky a značkového zboží.

„Islám se velmi rychle šíří a ohrožuje nás. Pracují na tom arabské státy,“ pokračuje s vážnou tváří Kumara, jenž stojí za produkcí protimuslimských letáků. „Muslimové sem nepatří,“ opakuje znova z pohledu Evropana neobvyklý duchovní.

Kumara však není v Barmě (či Myanmaru, jak zní bývalým režimem zvolený název země) žádnou výjimkou. Šedesátimilonový stát v jihovýchodní Asii se potýká s nárůstem radikálního nacionalismu od doby, kdy moc od junty před třemi lety převzala civilní vláda. 

Posledním příkladem je úterní útok na muslimské obchody a mešitu v Mandalaji. Incident v druhém největšímměstě vyprovokoval jiný radikální a známější mnich Ašin Wirathu, jehož praktiky lze srovnávat s nacistickými.

969 ctností Buddhy

Zakladatel kampaně s názvem 969 (paradoxně odkazující na Buddhovy ctnosti) zemi takřka polepil samolepkami a vlaječkami s tímto číslem. Jsou všude. Na předních sklech automobilů, na pouličních stáncích a restauracích, visí nad hlavou řidiče autobusu. Mají mimo jiné předcházet tomu, aby buddhisté omylem nenakupovali u muslimů, a slouží jako jakási značka rasové čistoty.

Ne nadarmo se Wirathuova tvář loni dostala na přední stranu časopisu The Time, který jej označil za tvář buddhistického teroru a odpůrci jej častují přezdívkou „buddhistický bin Ládin“.

K rozpoutání násilností v Mandalaji Wirathuovi stačilo málo. Na facebookovém profilu sdílel nepravdivou (!) informaci o tom, že muslimové ve městě znásilnili buddhistku.

Policisté hlídají muslimskou čtvrť v Mandalaji.

Policisté hlídají muslimskou čtvrť v Mandalaji.

Jak vidno, vliv nebezpečných radikálních mnichů, jako je Wirathu a Kumara, v zemi zlatých pagod stoupá úměrně násilnostem namířeným proti náboženské menšině muslimů. Ti do Barmy přišli před více než stoletím ze sousední Indie a mezi většinové (a jinak vypadající) Barmánce nikdy zcela nezapadli. Tak jako padesátiletý Min Aung. „Bengálec, Ind, Arab, imigrant. To si lidé myslí, když projdu kolem. Já sem ale patřím. Jsem z Barmy jako všichni ostatní,“ říká asi padesátiletý muž z rangúnské muslimské čtvrti.

Útok zfanatizovaného davu, jaký se v úterý odehrál v Mandalaji, nebyl zdaleka prvním. Zatím k nejhoršímu pogromu došlo loni na jaře v nedalekém městě Meiktila. Hádka ve zlatnictví mezi muslimským majitelem a buddhistickým zákazníkem přerostla v násilnosti s desítkami mrtvých a celou muslimskou čtvrtí v troskách. Zřejmě nejhorší situace je na západě země obývaném Rohingy vyznávajícími islám. Do oblasti totiž nesmí novináři a humanitární organizace stojí často před volbou buď mlčky pomáhat, anebo se angažovat a riskovat hněv buddhistické většiny. Tak jako se to stalo v případě Lékařů bez hranic, kteří v oblasti museli v březnu skončit.

Podle plánu

To všechno se děje na povel současné vlády, jež je jen přehlídkou starého vedení v novém kabátě předvádějící hru na demokracii. Ačkoliv jsou její záměry nejasné, náboženské třenice hrají vedení země do karet z několika důvodů. Nechá-li je rozhořet do dostatečných rozměrů, poslouží jako záminka k návratu starého armádního pořádku. Odvádí také pozornost od ohromného rozkrádání nerostného bohatství země a v neposlední řadě bere hlasy opozici.

Jakkoliv se to zdá nepochopitelné, bývalí generálové sdílejí se zahraničními lidskoprávními aktivisty stejné přání. Totiž aby se opoziční vůdkyně Aun Shan Su Ťij, držitelka Nobelovy ceny míru, postavila za práva utlačovaných Rohingů. To je totiž v zemi po dekádách propagandy tak citlivé téma, že může způsobit, že opozici upadne v nemilost. Což je něco, na čem vedení země systematicky (a úspěšně) pracuje.

„Celý konflikt s muslimy je naplánovaný. Vláda si dobře uvědomuje, jakou moc má v naší společnosti náboženství, a proto extremisty podporuje,“ tvrdí bývalý politický vězeň Ko Kyan Khin. „O žádnou demokracii nestojí,“ shrnuje padesátiletý učitel a bývalý účastník potlačeného povstání studentů z konce osmdesátých let.

Družstevní byt s terasou a předzahrádkou
Družstevní byt s terasou a předzahrádkou

Rozmarýnová, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Brandýs nad Labem, okres Praha-východ
4 450 000 Kč