Američané objevili mimo jiné rovněž dotazník pro nábor sebevražedných útočníků. Mezi více než stovkou dokumentů, které se po pečlivé revizi vedení amerických tajných služeb rozhodlo zveřejnit, je také dosud nejobjemnější část korespondence nejbližší bin Ládinovy rodiny a také některé části komunikace mezi šéfem Al-Káidy a jeho spolupracovníky, stejně jako mezi Al-Káidou a dalšími teroristickými skupinami.
Al-Káida postupuje rozvráceným Jemenem, těží z chaosu války |
„Prioritou musí být zabíjení Američanů a jejich představitelů,“ napsal podle agentury AFP bin Ládin v jednom z dopisů svým spolupracovníkům. V jiném listu citovaném stanicí CNN zase nabádal džihádisty v severní sněmovna Africe, aby „netrvali na zformování islámského státu“ a místo toho se zaměřili na útoky proti americkým ambasádám v Sieře Leone či Togu a proti americkým ropným společnostem. Odnož Al-Káidy v Jemenu zase dostala instrukce, aby se nesoustředila na útoky proti jemenským úřadům a vojákům, ale zaměřila se výhradně na cíle původem ze Spojených států.
Zveřejněné dokumenty podle amerických médií poskytují komplexní obrázek muže, který se skrýval před pomstou za útoky z 11. září a měl obavy z amerických tajných služeb, zároveň jej však například velmi zajímal veřejný obrázek Al-Káidy či osud jeho rodiny.
Milující otec
Řada dopisů, které si vyměňoval se svými syny a dcerami, prý ukazuje, jak byl svými potomky milován a obdivován. V dopise jedné ze svých manželek se autor útoků s tisícovkami nevinných obětí podle CNN vyjadřuje jako „zhrzený milenec“.
Mezi objevenými dokumenty je rovněž dotazník, který měl šéf teroristů pro nábor nových zájemců o členství v jeho organizaci. „Prosím, vyplňte požadované informace pečlivě a pravdivě. Piště jasně a čitelně. Jméno, věk, rodinný stav. Chtěl byste se stát sebevražedným atentátníkem?... Koho máme kontaktovat, jestliže se stanete mučedníkem?“ píše se podle AFP ve vzorovém dotazníku, jehož autorem by mohl být sám bin Ládin, není to však oficiálně potvrzeno.
Bin Ládin se maskoval kovbojským kloboukem, proto ho Pákistánci nenašli |
Vhodný budoucí člen Al-Káidy musel být podle dokumentů popisujících strategii teroristické sítě hluboce věřícím člověkem, v ideálním případě však rovněž vzdělaným člověkem, znalým vědy či administrativy. A také trpělivým: před případnou sebevražednou misí musel absolvovat dlouhodobý trénink.
Washington dokumenty zveřejnil čtyři roky poté, co je 2. května 2011 při likvidaci bin Ládina v domě v Abbottábádu na severu Pákistánu zabavili členové elitních jednotek amerického námořnictva Navy SEALs. Podle úřadu šéfa tajných služeb musely dokumenty nejprve projít důkladnou kontrolou, aby jejich zveřejnění neohrozilo bezpečnost USA a jejich občanů.
Dokumenty byly zpřístupněny veřejnosti deset dní poté, co uznávaný investigativní novinář Seymour Hersh přišel s tvrzením, že na zásahu v Abbottábádu se významně podílel i Pákistán a role americké armády nebyla tak významná, jak tvrdí Washington. Bin Ládin se podle držitele Pulitzerovy ceny v Pákistánu v době zásahu neskrýval, jak tvrdí americká vláda, ale byl tam od roku 2006 vězněn pákistánskou vojenskou zpravodajskou službou. Vedení amerických tajných služeb však důrazně popírá, že by bylo dnešní zveřejnění dokumentů reakcí na široce medializovaná Hershova tvrzení.
DOPADENÍ USÁMA BIN LÁDINA
|
