Konec Černého Petra v dětských knihách. Mikulášův pomocník upadl v Holandsku v nemilost kvůli rasismu |
Alfred Escher nabyl za svůj život takového vlivu, že si vysloužil přezdívku král Alfred I. Rodák z Curychu byl nejen významným politikem, ale i podnikatelem a inovátorem. Státník působil v druhé polovině 19. století, založil první železniční síť v zemi, podílel se na mnoha reformách v oblasti financí či vzdělávaní a zásadně přispěl k transformaci Švýcarska do podoby moderního a bohatého státu. Proto je považován za otce národa.
  |
Bronzová socha curyšské persony stojí před místním vlakovým nádražím více než 100 let, píše britský deník The Guardian. To se však může v blízké době změnit. Akademická studie odhalila, že se Alfred Escher významně podílel na obchodu s otroky. Podnikatel vlastnil kávové plantáže na Kubě, na kterých pracovalo přes 80 afrických otroků, které politik kupoval a prodával.
Studie vznikla na žádost města Curychu. Jeho vedení v souvislosti s hnutím Black Lives Matter podporuje otevření dlouhodobě upozaďované debaty o koloniální historii Švýcarska. „I historici říkají – Švýcarsko, otroctví? To ne!“ uvádí Hans Fässler aktivista, který je centrální postavou místního dekolonizačního hnutí.
Koloniální minulost i bez kolonií
Švýcarsko je jednou z nejbohatších zemí světa. Tohoto statutu federace dostála sice díky schopným byznysmenům, na druhou stranu na úkor jiným částem světa, jejichž obyvatelé evropské státy dlouhodobě zneužívaly k vlastnímu prospěchu. Švýcarsko nikdy přímo nedisponovalo žádnými koloniemi, na druhou stranu se významně podílelo na obchodu s otroky pomocí investic.
Po jistý čas byl Bern poměrově největším vlastníkem britské firmy South Sea Company, která distribuovala otroky po celém světě. Samotné město Curych bylo podle studie zodpovědné za deportaci 35 000 lidí z jejich původních domovů do kolonií, kde byli nuceni v nelidských podmínkách pracovat.
„Lidé přicházeli do kontaktu s otroctvím v mnoha konstelacích,“ uvádí podle britského listu historik a spoluautor studie Marcel Brengard. „Objevili jsme vojáky, kteří byli aktivní na lodích s otroky, majitele plantáží, civilisty, kněží a mimo to i curyšského kapitána v Americké občanské válce,“ jmenuje Brengard lidi zapletené do aktivit s otroky. Někteří občané si dokonce podle historika plantážní pracovníky vozili zpět do města, aby jim zde sloužili.
V létě ve Švýcarsku proběhla vlna protestů, při kterých demonstranti vyjadřovali solidaritu s hnutím Black Lives Matter a poukazovali na známky rasismu v státním systému. „Švýcarsko mnoho skrývá, například institucionální rasismus,“ pronesla podle Guardianu studentka Yuvviki Diohová na pódiu před desetitisíci protestujícími v Curychu. Diohová je členkou skupiny BIPOC.WOC, která vznesla iniciativu městu, aby sochu rodáka Eschera odstranilo.
S Harrisovou slaví i Black Lives Matter. Nová viceprezidentka proslula ‚grilováním‘ svědků nebo tancem v dešti |
Starostka Curychu Corine Mauchová výzvu přivítala. Podle jejich slov je důležité, aby se otevřeně přiznávala spojitost s otroctvím. „Město se bude nyní snažit, aby toto téma bylo zobrazeno ve veřejném prostoru správným způsobem,“ uvedla podle britských novin starostka Mauchová.
Sochu Alfreda Eschera společně s 25 dalšími monumenty nyní prověřuje pracovní skupina curyšské vlády. Otázkou zůstává, jak moc bylo Escherovo bohatství a inovativní aktivity zatíženy obchodem s otroky. Podle aktivistů je zřejmé, že by socha měla být odvezena do muzea, kde je možnost ji doplnit náležitým kontextem.
„Veřejný život musí zahrnovat všechny lidi, ale pro mnoho menšin je toto (socha obchodníka s otroky) poukazem na naši měně hodnotnou pozici ve společnosti,“ uvádí aktivistka Diohová. Jak situaci vyřeší vedení města, je zatím nejasné.
