„Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či z podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, učinil jsem ho v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země,“ uvedl po zveřejnění zprávy komise v prvním prohlášení bývalý ministerský předseda, který zapojení Británie do bojů v Iráku po boku USA v roce 2003 schválil.
Blair však zároveň připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech. „Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv,“ uvedl.
Na pozdější odpolední tiskové konferenci Blair vypadal otřeseně a emotivně vyjádřil soustrast pozůstalým po všech obětech konfliktu. „Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, jaké jsem musel ve funkci premiéra učinit,“ řekl expremiér. Připustil rovněž, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné. Britská vláda podle něj zároveň zásadně podcenila situaci, která může nastat po válce.
Komise: Příprava Británie na válku v Iráku byla nepřiměřená |
Blair však zdůraznil, že v roce 2003 on ani jeho kabinet nedali parlamentu záměrně zavádějící informace, nic záměrně nezatajovali ani nelhali, a že neexistoval žádný tajný slib vůči USA, že se Británie k jejich jednotkám připojí. Dodnes je prý expremiér toho názoru, že odstranění Saddáma Husajna bylo správným krokem a že nebylo příčinou šíření terorismu na Blízkém východě.
Komise vedená Johnem Chilcotem ve středu po dlouhých letech vyšetřování zveřejnila zprávu, v níž mimo jiné došla k závěru, že plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Právní základ pro britskou vojenskou akci v Iráku nebyl podle komise vůbec uspokojivý. Chilcot a jeho kolegové však zároveň píšou, že Blair a jeho vláda úmyslně neklamaly parlament či britskou veřejnost ohledně situace v Iráku před invazí.
