"Do 11. září 2001 se Británie i Spojené státy vůči Iráku držely politiky sankcí a "zadržování", řekl Blair. "To se dramaticky změnilo po teroristických útocích v USA," pokračoval Jeden z členů komise mu připomněl, že Saddámův Irák neměl s teroristickými útoky na USA naprosto nic společného.
Podle Blaira se ale po 11. září zcela změnilo hodnocení rizika, jaké Irák představuje. Nebyl to jen názor Američanů, ale také Británie a můj vlastní, dodal bývalý premiér.
Ve Spojených státech zahynulo kolem 3000 lidí a kdyby teroristé mohli, tak by jich podle Blaira zabili 30 tisíc. "Uvědomili jsme si, že v této záležitosti nemůžeme podstupovat žádné riziko," zdůraznil a připomněl možnost, že teroristé mohli získat zbraně hromadného ničení ze zemí jako Irák, Írán, KLDR nebo Libye.
Dnešní Blairovo vystoupení vyvolává v Británii ohromnou pozornost a emoce. Blair a tehdejší americký prezident George Bush zdůvodňovali invazi do Iráku v roce 2003 hrozbou iráckých zbraní hromadného ničení, které se ale nakonec nenašly. Irácká válka rozdělila Británii a pro část Britů se kvůli ní Blair stal jedním z nejvíce nenáviděných politiků.
Také dnes se sešlo před budovou, kde Blair vypovídá, asi 200 demonstrantů. Blair dorazil do budovy takřka nezpozorován více než hodinu před začátkem slyšení - na rozdíl od předcházejících politiků, kteří k minulým slyšením přijížděli těsně před jejich začátkem. V hledišti dnes také sedí asi 40 příbuzných některých ze 179 britských vojáků, kteří v Iráku padli.
Blair před "publikem" zdůrazňoval, že rozhodnutí jít do války nebylo "podvodem, lží nebo konspirací". "Nakonec šlo o úsudek a rozhodnutí, zda Irák představuje riziko," prohlásil Blair. "Rozhodl bych se tak znovu," potvrdil.
Přes nejasné zpravodajské informace také zdůraznil, že byl "mimo jakoukoli pochybnost" přesvědčen, že Irák vyvíjí zbraně hromadného ničení. Blair použil tuto formulaci ve vlastní předmluvě ke zprávě ze září 2002 shrnující názor zpravodajských služeb na irácké nebezpečí. "Skutečně jsem si to myslel," řekl a poznamenal, že tehdy nikdo nepochyboval o tom, že Bagdád takové zbraně má. Saddám prý měl také "jasný záměr obnovit programy" vývoje zbraní hromadného ničení.
Diplomatický boj okolo "rezoluce"
Začátkem roku 2003 se pozornost soustředila na diplomatické boje kolem takzvané druhé rezoluce Rady bezpečnosti o Iráku, která navazovala na rezoluci 1441 z listopadu 2002. Blair řekl, že on, stejně jako Bush, byl přesvědčen, že druhá rezoluce k útoku na Irák nebyla potřeba. Podle něj byla rezoluce 1441 dostatečně jasná a výmluvná a stanovila Iráku jednoznačné podmínky.
Opačného názoru byl ve středu tehdejší britský generální prokurátor Peter Goldsmith, který vyšetřovací komisi řekl, že byla "naprosto nejasná".
Francie, Německo a další země tehdy tvrdily, že jen RB OSN v další rezoluci může rozhodnout, zda Saddám Husajn porušuje rezoluci 1441, a může být tedy vojensky napaden. "My jsme si to nemysleli," řekl Blair, ale připustil, že by z politického hlediska bývalo výhodné další rezoluci mít. Blair také odmítl, že by se situace mohla vyřešit, kdyby šéf zbrojních inspektorů Hans Blix dostal více času, o který tehdy žádal. "Hans Blix by nikdy z iráckého režimu nedostal pravdu," řekl Blair.
