Britská tajná služba i londýnské ministerstvo zahraničí zveřejněné informace odmítly komentovat.
Přesné umístění tajné sledovací základny deník z bezpečnostních důvodů nezveřejnil, uvedl však, že Britové mají přístup k podmořským optickým kabelům, kterými proudí obrovské množství dat. Proto jsou informace, které získávají, tolik cenné.
Předběžný systém varování
Výkonné počítače data zálohují a pak v nich pátrají po hovorech či e-mailech, které by mohly ukazovat na případné riziko. Představují tak jakýsi předběžný systém varování, který má upozornit na aktivity teroristů.
Špionáž (ilustrační foto)
Odposlechová stanice na Blízkém východě je součástí elektronických špionážních aktivit, na jejichž zajištění GCHQ vydala jednu miliardu liber (asi 30 miliard korun), připomíná The Independent. Byla zřízena v době, kdy britské diplomacii v letech 2007 až 2010 šéfoval David Miliband.
V Británii panuje nyní v souvislosti se Snowdenovou aférou napjatá atmosféra. Deník The Guardian, který reportáž o tajných sledovacích programech v USA a Británii jako první zveřejnil, se dostal pod tlak vlády v Londýně, která mu pohrozila soudním stíháním. To vyvolalo vlnu kritiky od novinářských organizací i Rady Evropy.
ČTĚTE VÍCE: |
Rozhořčení způsobilo i zadržení Davida Mirandy, který je partnerem autora reportáže o špionážních programech Glenna Greenwalda. Mirandu v neděli devět hodin zadržovala policie na londýnském letišti na základě protiteroristického zákona. Nakonec ho propustila, ale ponechala si jeho notebook, telefon, cédéčka a paměťové karty. Zabavené materiály nyní zkoumá soud; podle úřadů obsahují vysoce citlivé údaje, jejichž nedovolené zveřejnění by ohrozilo bezpečnost Británie a životy lidí.
Edward Snowden
Snowden, bývalý externí spolupracovník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), poskytl informace o sledovacích programech tajných služeb britskému listu The Guardian. Svět se tak dozvěděl například o americkém programu Prism, sledujícím internetovou a telefonickou komunikaci milionů lidí. Díky zveřejněným materiálům se ukázalo, že tajné služby ve velkém monitorují elektronickou komunikaci i v Evropě. Britská služba GCHQ má podle nich k dispozici projekt Tempora, v jehož rámci mohla mít denně přehled až o 600 milionech telefonních hovorů.
Snowden byl v USA za svá odhalení obviněn ze špionáže, před americkou justicí se ale nyní skrývá v Rusku, kde získal dočasný azyl.
