Čtvrtek 25. února 2021svátek má Liliana 1 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Blízký východ má šanci na trochu lepší zítřky. Takový pokrok nezažil již mnoho let, vydrží smiřování?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: ČT

Rijád/Praha Tradičně neklidná část světa má v nadcházejícím roce šanci na „trochu lepší zítřky“. Svět bude s napětím sledovat hlavně vývoj kolem Íránu a Izraele.

Normalizace vztahů mezi Izraelem a některými arabskými státy v letošním roce znamenala průlom, který Blízký východ nezažil již mnoho let. V oblasti ale zůstává celá řada dalších nevyřešených konfliktů, které dělají z jakýchkoli budoucích předpovědí mimořádně ošidnou disciplínu.

Postupné tání ledů mezi Židy a Araby (včetně bohatých Spojených arabských emirátů) má vícero aspektů. Z geopolitického hlediska se vykládá jako základ nevyřčené aliance proti šíitskému Íránu, který je nejen arcinepřítelem židovského státu, ale i regionálním rivalem sunnitských arabských států v čele se Saúdskou Arábií. 

Právě možné sblížení Izraele s Rijádem proti Teheránu patří mezi velké otazníky nadcházejícího roku. Náznaky tu sice jsou – především nedávná tajná návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Saúdské Arábii –, ovšem pouštní království i nadále trvá na tom, že předpokladem normalizace je nejprve vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu.

A na této frontě, v historické Palestině, se žádný výraznější posun nerýsuje. Palestinci se cítí postupným přijetím Izraele ze strany Arabů zrazeni. Jejich sen o plnohodnotném státě se zdá být vzdálenější než dříve a v Izraeli neexistují ani náznaky vstřícnějšího postoje. Na tom sotva něco změní i střídání stráží v Bílém domě: odchodem Donalda Trumpa sice Židé přijdou o nejvýznamnějšího podporovatele, nastupující prezident Joe Biden ale jistě neotočí kormidlo americké politiky vůči Izraeli o 180 stupňů.

Kde by naopak nový prezident USA mohl sehrát výraznou roli, je Írán. Trumpova politika „maximálního tlaku“ na Teherán, počínaje odstoupením od tzv. jaderné dohody přes přitvrzení hospodářských sankcí až po zavraždění elitního velitele Kásema Solejmáního, ke změně režimu v Íránu nevedla.

Biden již dal najevo, že bude usilovat o opětovné navázání dialogu s Íránci včetně snahy o nalezení nového modelu, který by stanovil využití a kontrolu jaderných technologií Teheránem. Írán zatím trvá na tom, že možný je pouze návrat k původní jaderné dohodě – z Tel Avivu je při těchto úvahách slyšet skřípění zubů. Íránci ovšem na druhou stranu mají, z ekonomických důvodů, silný zájem rychle se vymanit z tvrdého sevření amerických sankcí.

Celé to tedy jistě bude zajímavá partie s celou řadou neznámých. Souhlasil by Teherán výměnou za odblokování ze strany Američanů s omezením podpory svých spojenců v Sýrii, Libanonu či Jemenu? Nebo to nakonec rozhodne síla a schopnosti židovské lobby v USA? A mohou postoj Teheránu pootočit výsledky prezidentských voleb, plánovaných na červen 2021?

O mocenské rovnováze na Blízkém východě mohou dost napovědět také jarní prezidentské volby v Sýrii. V zemi, kde sice občanská válka de facto skončila, ale poměry mají stále daleko do normality.

Sýrie jako lakmusový papírek

Bude si prezident Baššár Asad, vládnoucí v nyní zničené zemi již od roku 2000, chtít i nadále udržet moc, nebo uvolní místo někomu jinému? A co na to Rusové a Turci, hlavní beneficienti krvavého konfliktu, jejichž armády se zdají být na syrském území pevně usazeny? Západní státy legitimitu hlasování již nyní zpochybňují.

Jestliže Syřané snad šanci na trochu lepší život mají – přinejmenším že jim už nebudou na hlavy padat bomby –, na odlehlém jihu Arabského poloostrova, v Jemenu, zůstávají vyhlídky bledé. Tamější válka mezi sunnity a šíity, vydatně živená zvenku, už stačila vyprodukovat desetitisíce mrtvých a miliony lidí akutně ohrožených hladem. To vše jen za minimální světové pozornosti. A předpoklad, že o jemenské válce se jednou bude psát jako o nejhorším konfliktu, od kterého svět odvracel oči, se nejspíš bude naplňovat i v roce 2021.

S Blatným se nedalo pracovat, říká bývalý náměstek ministra Aleksi Šedo

Aleksi Šedo | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na ministerstvu zdravotnictví v úterý skončil náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. V rozhovoru pro MF DNES...

Test doručovacích služeb: Třetí místo pro Českou poštu, naopak zklamala PPL

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Už žádné čekání s balíkem na poště. MF DNES vyzkoušela, že když máte štěstí, můžete pohodlně, levně a spolehlivě poslat...

Protesty v Nizozemsku se absolutně vymkly kontrole, popisuje zraněná Češka

Češka zraněná během nepokojů v Nizozemsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Přísná koronavirová opatření stále platí v mnoha zemích světa. Nizozemsko přijalo nejpřísnější opatření od konce druhé...