On dela rozhodnuti, zda pristavat, ci letet jinam na nouzove pristani.  Prejel konec drahy a projel plotem letiste na ulici.  Tohle je mensi a starsi letiste v Chicagu, s kratsi drahou navrzenou v dobe vrtulovych letadel, navic letiste nema na konci drahy 300m /nebo 300 stop/  volneho prostoru , jak je predepsano  pro nova letiste, tohle ma vyjimku,  plot je blizko konce drahy, jenom 4 letiste v USA maji takovou vyjimku,   jsou to starsi letiste blizko stredu mest. 

Daleko nejvetsi cast energie pri brzdeni  dopravniho letadla pohlti reverze tahu motoru,  preklopenim zvlastnich "klapek"  na vyfuk motoru, tak ze tryskovy motor, tahne letadlo dozadu a tim ho zpomaluje / to je to zvyseni hluku co slysime po usednuti letadla na drahu/ . Ve vysoke rychlosti, zabrzdit letadlo jenom brzdami je tezke, je potreba  velice dlouhou drahu a dojde zpravidla k prehrati zniceni brzd ci  celych kol a pneumatik. Jeho reverze tahu pracovala dobre, letadlo bylo na udrzbe pred dvema dny,  ale chybel mu kus drahy, protoze zrejme nedosednul na zacatku drahy, jak mel a vlivem snehu nemohl pouzivat na plno kolove brzdy a  tak prejel take draha  toho letiste je pomerne kratka,  a take pry byl silnejsi vitr zezadu / proc potom nepristaval v opacnem smeru, to je ale rozhodnuti letiste, se ktere strany se lita/.  Mohl take, kdyz videl ze nechytil zacatek drahy, prerusit pristani, dat motory naplno, udelat dalsi okruh a dalsi pokus o pristani. Pristavala letadla  nedlouho pred nim, hlasila podminky na draze, takze vedel kolik je tam snehu.  Kdyby ale byl pricinou vysoky snih, led, tak by se neco stalo spise  ve vysoke rychlosti po doteku  /ciste spekulace/ a to zvladnul dobre. 

 Ale hlavni chyba byla, ze  na ne zrovna idealnim letisti, nemel tolik riskovat, je to zrejme  take nestastna shoda nekolika  nepriznivych okolnosti najednou