Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Boj o náboženství v Kanadě. Vláda chce odstranit krucifixy i zakázat nošení symbolů

Svět

  5:00
MONTRÉAL/PRAHA - Debata o oddělení státu od náboženství nabírá v kanadské provincii Québec na obrátkách. Vláda předložila zákon, který zakáže zaměstnancům veřejného sektoru nošení náboženských symbolů. Uvažuje se i o odstranění kříže ze sněmovny.

Krucifix visící nad místem předsedy Národního shromáždění v Québecu. foto: Assemblé national de Québec

„Jak mám učit své studenty, kteří většinou pochází z rodin migrantů, respektu, toleranci a různorodosti, když mě vláda nutí zbavit se toho, kdo jsem?“ klade si otázku pětatřicetiletá učitelka ze základní školy Maha Kassefová. Na tyto myšlenky ji přivedl nový zákon v kanadské provincii Québec, jímž chce vláda zakázat nošení náboženských symbolů učitelům.

Berlín chce ‚poněmčit‘ islám. Snaží se tak získat kontrolu nad náboženskými obcemi

„Jaké právo má quebecká vláda na to, aby ukončila moji kariéru?“ zoufá si Kassefová, jejíž rodiče do Kanady emigrovali z Kuvajtu a sama nosí muslimský šátek. Není však jediná. Společně s ní se bouří i celá řada náboženských menšin. 

Pravicová vláda totiž minulý týden předložila zákon, jenž ovlivní životy nejen učitelů, ale obecně všech pracovníků ve veřejném sektoru od právníků, přes policisty až po zákonodárce. Nikdo z nich nebude moci nosit náboženské symboly do práce.

Žádné kříže, šátky, turbany. Podle quebeckého premiéra Françoise Legaulta je takový zákon nutný, aby byla dodržena separace státu od náboženství.

A protože se vláda nechce potýkat s demonstracemi, připravila výjimku. Pokud současní zaměstnanci ve veřejném sektoru zůstanou na stejné pozici a nebudou ani měnit své zaměstnání, mohou si náboženské symboly ponechat. Znamená to však i to, že nikdo nemůže být povýšen, ani změnit pracoviště, pokud se náboženských symbolů nevzdá.

Podobný zákon platí například ve francouzských školách, jelikož školství je ve Francii laické již od konce 19. století. Jeho québecká obdoba je podle premiéra postavená na „historii a našich hodnotách“ a údajně má podporu „silné většiny Québečanů“.

Opozice však zákon odmítá. Podle starosty západního Montréalu Benyho Maselly tak například vládní úřady přijdou o velkou část kvalitních zaměstnanců jen kvůli pokrývce hlavy, nebo řetízku. Někteří radní a starostové dokonce veřejně deklarovali, že zákon nebudou vymáhat, pokud vstoupí v platnost.

Potomci imigrantů se navíc cítí zrazeni. Ústavní právník Gregory Bordan pro deník The New York Times uvedl, že jej rodiče vedli k tomu, aby byl hrdým Quebečanem a učil se francouzsky. „Udělal jsem úplně všechno, abych se stal součástí společnosti. Teď vidím, že to byla jen přetvářka,“ vysvětlil Bordan.

Zmizí i krucifixy?

Východokanadská provincie v posledních měsících řeší otázku oddělení náboženství od státu velmi intenzivně. Na konci března například vedení města Montréal oznámilo, že z radnice odstraní všechny krucifixy. 

V ten samý den se pak premiér Legault nechal slyšet, že možná odstraní kříž i ze samotného Národního shromáždění v Québecu. Ještě před nedávnem přitom předseda provinční vlády tvrdil, že krucifix visící nad předsedou shromáždění od roku 1936 neodstraní, jelikož nejde o náboženský symbol, ale historický artefakt.

„Všichni musíme dělat nějaké kompromisy,“ vysvětloval pak novinářům Legault. Podle poslanců, kteří si přejí odstranění krucifixu ze sněmovny, by měl být kříž uložen do muzea, stejně jako ten z montréalské radnice.