Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Boj s terorem: Evropa musí spolupracovat se zeměmi Blízkého východu

Evropa

  11:59aktualizováno  12:05
BRUSEL - O posílení spolupráce se zeměmi Blízkého východu, které se také cítí ohroženy terorismem, diskutují v pondělí ministři zahraničí Evropské unie v Bruselu. Jak při příchodu připomněla šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, je třeba zlepšení kooperace také uvnitř samotné Evropské unie. Pondělního ministerského jednání se účastní také šéf Ligy arabských států (LAS) Nabíl Arabí.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová s protiteroristickým koordinátorem EU Gillesem de Kerchovem na jednání ministrů zahraničí v Bruselu. foto: Reuters

Pro ministry zahraničí EU je to první schůzka od teroristických útoků v Paříži a zásahu belgických bezpečnostních sil proti islamistickým buňkám z minulého týdne. Situace si vyžádala kromě jiného tvrdší bezpečnostní opatření v samotných evropských institucích na vyšší, „žlutou“ úroveň. Příchozí do budov o tom informují tabulky u dveří, nevšimnout si ale nelze ani vojáků se zbraněmi, kteří hlídkují v blízkosti budovy, kde se ministři scházejí.

Podle Mogheriniové je třeba zvýšit výměnu informací a další „protiteroristickou spolupráci“ se zeměmi regionu, které mají z vývoje podobné obavy jako státy EU. Dnešního jednání se kromě Arabího účastní také unijní protiteroristický „guru“ Gilles de Kerchove či eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos.

ČTĚTE TAKÉ:

Potřebujeme dialog

„Není to věc boje mezi EU, Západem a islámem,“ zdůraznila Mogheriniová. Připomněla, že oběťmi teroristických útoků jsou v celosvětovém měřítku nejčastěji právě muslimové. „Potřebujeme spojenectví, dialog, abychom mohli tu věc řešit společně,“ myslí si šéfka unijní diplomacie.

Ve svém vystoupení při příchodu na jednání zdůraznila také potřebu odpovědnosti a respektu k druhým, který je podle ní jednou ze základních evropských hodnot. Podotkla, že nalezení hranice mezi svobodou a respektováním ostatních je jedním ze zásadních filozofických dilemat, které je ale nyní velice aktuální i vzhledem k tomu, co se děje v některých částech světa. „Musíme se postavit terorismu, ale respektovat islám,“ prohlásila.

Po pařížských útocích začala EU intenzivně řešit například otázku bojovníků s evropskými pasy, kteří se po pobytu v Sýrii, kde bojují v řadách Islámského státu (IS), vrací často zradikalizovaní do Evropy. Podle nedávného vyjádření šéfa policejního úřadu Europol se do oblasti vydalo mezi 2500 až 5000 občanů evropských zemí.

K TÉMATU:

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nesmí Česko u této debaty chybět. I Česká republika se podle něj náhle může stát „akutní součástí těchto problémů“. Proto je podstatné, aby Česko bylo u diskusí se zeměmi, se kterými sdílí společný prostor a aby nezaspalo v otázkách jako je spolupráce zpravodajských služeb, sdílení a získávání informací.

Vztah k Rusku

Zaorálek se rovněž vyjádřil ke vztahu Evropské unie a Ruska, který byl dalším tématem pondělní schůzky. Podle šéfa české diplomacie čas na změnu přístupu k Rusku zatím nenastal, neboť na východě Ukrajiny není znát pozitivní posun.„Neočekávám, že by docházelo k nějakým změnám naší pozice,“ poznamenal český ministr.

Moskva: Stáhněte zbraně

  • Rusko v pondělí znovu vyzvalo ukrajinskou armádu a jednotky donbaských povstalců, aby se dohodly na stažení těžké vojenské techniky z bojové linie v Doněcké a Luhanské oblasti. "Důrazně vyzýváme bojující strany, aby využily reálné možnosti stažení smrtonosných zbraní ze zóny konfliktu, a odvrátily tak nebezpečí dalších obětí mezi civilním obyvatelstvem," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. "Je to nyní absolutní priorita. Realizace tohoto kroku přispěje k upevnění důvěry a vytvoří příznivé podmínky pro splnění dalších ustanovení minských dohod," konstatuje se v prohlášení.
  • Podle ukrajinských expertů stažení výzbroje, které bylo součástí zářijových dohod uzavřených v Minsku, naráží na rozpory v otázce harmonogramu a vedení bojové linie, od níž by měly bojující strany ustoupit. Moskva například trvá na tom, že doněcké letiště, o něž svádějí obě strany tvrdé boje, podle minských dohod připadá povstalcům. Kyjev na ruské výhrady nereaguje nebo je odmítá.

Podle Zaorálka se nyní potvrzují podezření, že Rusko má zájem vytvořit na východní Ukrajině zamrzlý konflikt a podle všeho o naplňování dohod z Minsku nestojí. „Systém dohod a snahy zklidnit situaci, odstranit těžké zbraně a skončit s násilím, celý tento hlavní projekt nefunguje,“ dodal ministr.

Pro diskusi připravila Evropská diplomatická služba čtyřstránkový materiál, podle kterého by cílem každého rozhodnutí o podobě vztahů s Ruskem měla být snaha posílit evropské možnosti při prosazování vlastních zájmů. Za první takový zájem je přitom v dokumentu, který unikl do médií, označováno dosažení míru v sousedství. „Další kroky nebudou znamenat návrat k ‚obvyklým vztahům‘ a budou úzce spojeny s plným prosazením loňských dohod z Minsku jako součásti udržitelného politického řešení pro Ukrajinu,“ napsali evropští diplomaté.

Mogheriniová při příchodu zdůraznila, že pondělní strategická diskuse následuje po listopadovém jednání ministrů zahraničí a především po prosincovém summitu EU. „Každé rozhodnutí o sankcích... bude založeno na zlepšení situace na Ukrajině, na prosazení dohod z Minsku. Návrat násilí na východ Ukrajiny v posledních dnech je rozhodně špatnou zprávou,“ prohlásila Mogheriniová.

Autoři: ,