Ázerbájdžánský prezident bude jednat o Karabachu, kompromis už nyní odmítá |
Z karabašské metropole Stěpanakertu zpravodaj agentury AFP v pondělí ráno slyšel dělostřeleckou palbu na jihozápadě neuznávané republiky. Další reportéři AFP v Ázerbájdžánu zaslechli střelbu děl z okolí města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu. „Znepřátelené strany se jako obvykle navzájem obviňovaly z podněcování bojů a hlásily úspěchy na bojišti, dodala AFP.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany na twitteru tvrdilo, že arménské síly ostřelovaly tři pohraniční okresy, ale jsou „vyčerpané“ a ustupují.
  |
Informační středisko arménské vlády naopak ujistilo, že ázerbájdžánská armáda se stáhla poté, co utrpěla „těžké ztráty na životech a vojenské výzbroji“.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
Podněcovatelem bojů v Náhorním Karabachu je podle syrského prezidenta Asada Erdogan |
K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994.
V sobotu v poledne mělo vstoupit v platnost humanitární příměří, umožňující výměnu zajatců a těl zabitých, ale nikdy nebylo respektováno, dodala AFP.
