Zároveň uvedl, že vyhoštění neznamená přerušení diplomatických vztahů. Španělská vláda v reakci ohlásila vykázání tří bolivijských diplomatů, informovaly světové zpravodajské agentury.
„Tito zástupci vlád Mexika a Španělska vážně porušili svrchovanost a důstojnost lidu a vlády Bolívie,“ zdůvodnila krok bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová. Mexická velvyslankyně María Teresa Mercadová, španělská diplomatka Cristina Borreguerová, která dočasně vede španělskou ambasádu v Bolívii, a španělský konzul Álvaro Fernández mají 72 hodin na odjezd ze země.
Bolívie vydala zatykač na exprezidenta Moralese. Viní ho ze vzpoury a terorismu |
Madrid s odpovědí neotálel a označil trojici bolivijských diplomatů jako „persona non grata“, uvedla agentura AFP. Španělské ministerstvo zahraničí nespecifikovaným „členům bolivijského diplomatického a konzulárního personálu“ rovněž dalo 72 hodin na odchod ze země. Mexiko zase kritizovalo „politickou povahu“ bolivijského rozhodnutí a počínání své velvyslankyně nepovažuje za překročení mezinárodního práva.
Důvodem aktuální diplomatické roztržky je azyl, který Mexiko poskytlo desítce vysokých bolivijských politiků, včetně exministrů vlády předchozího prezidenta Moralese. Ti pobývají v rezidenci mexické velvyslankyně a na čtyři z nich bolivijská vláda vydala zatykače kvůli různým trestným činům.
Azyl poskytlo minulý měsíc Mexiko i Moralesovi, který opustil vlast v listopadu, když po téměř 14 letech podal demisi pod tlakem demonstrací a velení armády. I na něj vydala tento měsíc bolivijská prokuratura zatykač kvůli obvinění ze vzpoury a terorismu proto, že po útěku do Mexika podněcoval své příznivce k nepokojům s cílem svrhnout bolivijskou vládu.
Španělské diplomaty vyhostila bolivijská vláda kvůli pátečnímu incidentu u budovy rezidence mexického velvyslanectví v La Pazu, kam jeli tito diplomaté doprovázeni ochrankou s kuklami na hlavách a podle bolivijských médií i se zbraněmi. Bolivijská vláda španělské diplomaty obvinila, že chtěli členům bývalé bolivijské vlády pomoci uprchnout ze země. Madrid to odmítl s tím, že diplomaté jeli na „zdvořilostní návštěvu“.
Bolívie je bez nejvyšších ústavních činitelů. Po prezidentovi rezignovali i předsedové parlamentu |
Bolivijský ministr vnitra Arturo Murillo kritizoval Španělsko už o víkendu. „Není správné, aby si dělali, co chtějí. Už je to mnoho let, co jsme přestali být španělskou kolonií,“ uvedl Murillo. Zástupce bolivijského kabinetu Jorge Quiroga v neděli vyzval španělskou vládu, aby se za incident omluvila.
Diplomatický spor Bolívie a Mexika, který vypukl po udělení azylu Moralesovi, prohloubila tento měsíc výrazně větší přítomnost policie a příslušníků bolivijských tajných služeb u rezidence mexické velvyslankyně v La Pazu. Podle Mexika omezovali pohyb jeho diplomatů a prohledávali jejich auta. Mexiko proto nedávno oznámilo, že se kvůli tomu chystá obrátit na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ).
Morales podal demisi 10. listopadu kvůli protestům, které vypukly po prezidentských volbách z 20. října. Morales volby podle nejvyšší volební instance v zemi vyhrál opět už v prvním kole, opozice a Organizace amerických států (OAS) ale výsledky označily za zmanipulované. Po útěku do Mexika se Morales přesunul do Argentiny, odkud dál vede politickou kampaň. Bolívii čekají na jaře nové volby, v nichž Morales už nesmí kandidovat. Vedení jeho strany ho nicméně vybralo za šéfa své volební kampaně.
