Dodik, který prosazuje separatistické reformy v RS, kvůli nerespektování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta stanul před soudem, který mu v únoru nepravomocně uložil trest vězení. V pondělí na něj bosenský nejvyšší soud vydal zatykač, protože odmítl odpovědět na předvolání prokuratury z minulého týdne.
Dodik na sociálních sítích oznámil, že se přední činitelé RS dohodli na vytvoření pohraniční policie, které by bylo v souladu s daytonskou mírovou dohodou z roku 1995, jež ukončila téměř čtyři roky trvající válku. Jde o jeho další pokus ohrozit křehké vnitřní uspořádání Bosny a Hercegoviny, píše Reuters.
Bosnu tvoří kromě RS také muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny. Obě části spojují slabé centrální instituce a každá z nich má svou vlastní vládu. Vysokého představitele pověřilo mezinárodní společenství dohledem nad dodržováním daytonské dohody.
Dodik ohlásil svůj plán na vytvoření pohraniční policie jen krátce poté, co na něho a jeho dva spolupracovníky vydal celostátní soud zatykač, poznamenává Reuters. Jakákoliv policejní jednotka v Bosně ho tak může zatknout a zároveň Dodik nesmí opustit zemi.
Vůdce bosenských Srbů už však oznámil, že tento týden pojede do Moskvy. Netají se svým obdivem k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi a Rusko navštěvoval i po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Dodik, který v Republice srbské vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje uspořádání společného státu a Bosnu označuje za vězení. Na konci února stanul před soudem, protože podepsal zákony, které pozastavily výkon rozhodnutí bosenského ústavního soudu a vysokého představitele. Soud Dodikovi uložil trest jednoho roku vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí.
Bosenskosrbský vůdce pak na začátku měsíce podepsal zákony zakazující působení bosenských celostátních soudních orgánů, prokuratury, policie a tajné služby SIPA v Republice srbské. Tyto zákony následně pozastavil bosenský ústavní soud.
