Katastrofa na Balkáně: voda opadá, hrozí však epidemie a výbuchy min

Bosenský ministr pro uprchlíky Adil Osmanović označil povodně za "katastrofické". Za několik uplynulých dní napršelo na Balkáně takové množství vody, které odpovídá souhrnu srážek za tři měsíce. Podle úřadů jsou to nejhorší záplavy za posledních 120 let, kdy se v regionu začalo se systematickým zaznamenáváním srážek.

Na Balkán již nyní proudí zahraniční humanitární pomoc. Helikoptéry pro evakuaci lidí poskytly například Evropská unie, Rusko či Spojené státy. Česká republika vyslala záchranáře a čerpadla. Srbský premiér Aleksandar Vučić ale nyní oznámil, že jeho země potřebuje další pomoc, především dodávky oblečení, jídla a balené vody.

Evakuační středisko v Bělehradě.

K pomoci vyplaveným vyzval také srbský tenista Novak Djokovič. "Podpora a soucit s mým lidem v Srbsku!" napsal hráč na Twitteru.

Děsivé následky

Bosenské úřady v pondělí vydaly varování před možnými epidemiemi. Obávají se totiž, že rostoucí teploty a tlející mršiny zvířat mohou přispět k šíření žloutenky a tyfu. Klíčové je proto zajištění dodávek nezávadné vody.

S nouzovou úpravou vody pomůže obyvatelům Bosny i Česká republika, která prozatím zemi poskytla více než 1100 balíčků první pomoci a nouzového přežití. Jejich součástí jsou lékárničky, prostředky na úpravu vody a také potraviny. Kromě toho přímo v Srbsku působí čeští hasiči a v Bělehradě český expert na řešení mimořádných situací.

Obzvláště tvrdě povodeň postihla severovýchod Bosny. Podle ministra zahraničí Zlatka Lagumdžiji povodně zasáhly více než čtvrtinu ze čtyř milionů obyvatel země. Více než 100 000 domů a dalších budov zůstalo neobyvatelných, asi milion lidí byl podle něj odříznut od dodávek pitné vody. "Následky povodní jsou děsivé," dodal Lagumdžija.

Sesuvy podmáčené půdy a zaplavené oblasti ve vnitrozemí navíc představují velké nebezpečí kvůli nezlikvidovaným minovým polím z občanské války v první polovině 90. let. Minových polí v Bosně podle BBC nadále zůstává přes 9400, rozmístěno je na nich asi 120 000 náloží.

V Srbsku se mezitím vojákům, záchranářům a dobrovolníkům podle všeho podařilo uchránit největší elektrárnu v zemi, kterou ohrožovala rozvodněná Sáva. Zařízení v Obrenovaci u Bělehradu, které pokrývá polovinu srbské spotřeby elektrické energie, nyní chrání několikakilometrový val. Na jeho výstavbu podle Reuters padlo 60 000 pytlů s pískem.

"Elektrárna je nyní v bezpečí. Udělali jsme, co jsme mohli. Nyní je to v rukou božích," řekla Djina Trišovičová ze státní elektrárenské společnosti EPS. Část komplexu je z preventivních důvodů odstavena, pokud by voda zábrany překonala, musela by být uzavřena celá elektrárna.

Lidé se plaví po zaplavených ulicích.

Uchránit se podařilo také další velkou uhelnou elektrárnu ve městě Kostolac na východě Srbska, kde vodu z rozvodněné řeky Mlava odvádí do Dunaje nově zbudovaný kanál.

Počet obětí a rozsah škod povodní na Balkáně prozatím není přesně znám. Odhaduje se, že v Bosně si voda vyžádala nejméně 30 životů. Srbsko zvýšilo dosavadní bilanci ze 17 na 19 mrtvých a jednu oběť hlásí Chorvatsko.