Vůdce Republiky srbské (RS) před vynesením rozsudku řekl, že rozhodnutí soudu může zasadit Bosně „smrtelnou ránu“. Pohrozil, že v případě nepříznivého rozsudku bude usilovat o odtržení RS od Bosny. Soud také označil za hon na čarodějnice.
Soudci ovšem vyhověli požadavkům obžaloby jen částečně. Obžaloba totiž žádala pět let vězení a desetiletý zákaz výkonu funkcí. Dodik stál před soudem, protože podepsal zákony, které pozastavily výkon rozhodnutí bosenského ústavního soudu a vysokého představitele.
Vysoký představitel Christian Schmidt, dohlíží na dodržování daytonské mírové dohody z roku 1995. Ta ukončila téměř čtyři roky trvající válku, při níž zahynulo kolem 100 tisíc lidí.
Verdikt je zatím nepravomocný a obě strany mají možnost se proti němu odvolat. Dodik proto i nadále zůstane na svobodě a bude moci vykonávat veřejné funkce, dokud nebude vynesen konečný rozsudek, připomněla stanice N1.
Na manifestaci zorganizované na jeho podporu v Banja Luce Dodik v reakci na rozsudek řekl, že bosenskosrbský parlament ve středu přijme zákony, které zakážou působení celostátního soudu, prokuratury a tajných služeb na území RS. Pohrozil také Schmidtovi, že ho nechá zatknout, pokud vstoupí do RS.
Uvedl rovněž, že si o nastalé situaci telefonoval se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, uvedla N1.
Bosna je od konce války v letech 1992 až 1995 rozdělena na dvě vysoce autonomní entity, kromě RS je to muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny. Obě části spojují slabé centrální instituce a každá z nich má svou vlastní vládu.
Dodik podle agentury AFP dlouhodobě kritizuje začlenění RS do státního útvaru Bosny, který označil dokonce za vězení. Odmítá také respektovat pravomoci vysokého představitele.
Jeho odpůrci ho obviňují z korupce a náklonnosti k autoritářským vůdcům. V minulosti například podporoval ruského diktátora Vladimira Putina či maďarského premiéra. Přízeň vyjádřil i americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi.
