U některých leteckých havárií se nikdy nedozvíme, jak k nim došlo. U nedělní tragédie na letišti Šeremeťjevo, kdy při nouzovém přistání zemřelo 41 ze 78 lidí na palubě, máme informací dost.
  |
První chybou pilota bylo rozhodnutí proletět bouřkovou frontou. Kvůli poruše rádiové komunikace se pak letoun dostal do složité, ale nikoli fatální situace, píše moskevský list Kommersant. Krátce po startu zjistili piloti technické problémy, zřejmě kvůli zásahu bleskem. Stroj pak s plnými nádržemi a s vypnutým autopilotem nezvládl přistání, ulomil podvozek a začal hořet. „Bylo to všechno velmi rychlé, už jsem nebrala žádné ohledy, cestujícím jsem musela pomoci s evakuací. Vytáhnout je za límec, aby nezdržovali,“ řekla televizi Rossia24 letuška Taťjana Kasakinová.
VIDEO: V Moskvě zemřelo v hořícím letadle 41 lidí. Piloti se báli před přistáním vypouštět palivo |
Vyšetřovatelé prověřují i činnost pozemních služeb, hlavně hasičů, napsal Kommersant. Povely vyhlašující pohotovost byly vydány pozdě, hasiči na místo dorazili tři minuty od poplachu, ale mnohem později, než letadlo začalo hořet. Pozemní záchranné služby nebyli v okamžiku havárie na místě, ale postupně se k letadlu sjížděli. A zatímco naplno pracují vyšetřovatelé, média i veřejnost spekulují, jestli oběti nebyly zbytečné.
Suchoj Superjet-100 na lince ruské společnosti Aeroflot z Moskvy do Murmansku vzlétl z Šeremeťjeva v 18.03, v 18.07 už hlásil technické problémy. „Dostali jsme se do mraku a bylo slyšet, jak do trupu letadla narážejí kroupy. V tom okamžiku se objevil záblesk,“ popsala Kasakinová.
Podle kapitána stroje Denise Jevdokimova vypadlo spojení a bylo třeba ho obnovit. „Museli jsme přejít na takzvaný minimální režim, kdy letadlo neřídí počítač, jak je to obvyklé, ale přímo pilot. Je to nouzové ovládání,“ vypověděl Jevdokimov. Přistání s těžko ovladatelným letadlem plným paliva bylo podle něj standardním postupem. „Nemůžu říct, co bylo příčinou toho, že letadlo udeřilo při dosednutí o zem,“ vysvětloval manévr kapitán. Letečtí odborníci v tomto případě doporučují přistání opakovat a vyšetřovatelé posuzují, zda posádka nejednala ukvapeně a nedopustila se chyb.
Záchranáři vyprostili 41 obětí z vraku letadla Aeroflotu. Vyšetřovatelé prověřují možnou vinu posádky |
Úder blesku přitom není ojedinělou událostí a záleží na tom, jestli blesk udeří na citlivá místa jako antény nebo vstupy do palivových nádrží. „Někdy se nemusí stát nic, jindy může způsobit třeba vysazení motoru. Pokud by přece jenom vyřadil elektrickou síť, je tu ještě záložní zdroj,“ říká kapitán dopravního letadla Viliam Orosz.
V leteckých kruzích vyvolává otázky zásah pozemních záchranných služeb. První hasičské auto přijelo k hořícímu stroji minutu po dosednutí, další včetně sanitek dorazila po šesti minutách, požár se podařilo uhasit za 18 minut. „Ta auta musí v blízkosti dráhy čekat ještě před přistáním, už dojezd za dvě až tři minuty je strašně moc,“ upozornil Orosz. A doslova ponaučením je chování pasažérů při evakuaci. Podle svědků cestující ještě vyprošťovali z horních přepážek tašky a kufry, ačkoli to instrukce zakazují. „Lidé se zvedali ze sedadel a cpali se k východům ještě před tím, než jsme se zastavili,“ uvedla Kasakinová. „Jedna žena dokonce stála v uličce a někomu telefonovala, že hoříme a padáme,“ dodala letuška v televizi Rossia24.
