Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Bránila vzniku ‚atomovky‘. Otázky a odpovědi k odchodu USA od íránské jaderné dohody

Svět

  20:56
WASHINGTON/PRAHA - Americký prezident Donald Trump v úterý rozhodl, že Spojené státy odstoupí od jaderné dohody s Íránem a opět zavedou sankce proti teheránskému režimu. Co prezidenta Trumpa vedlo k odchodu od dohody bránící Iránu ve vytvoření atomové zbraně? O čem jaderná dohoda byla a proč od ní Spojené státy odstoupily?

Americký prezident Donald Trump podepisuje rozhodnutí o odchodu USA z jaderné dohody. foto: Reuters

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy stála v roce 2015 před rozhodnutím, jakým způsobem bude řešit otázku jaderného programu Íránu. Ten byl tehdy schopný vytvořit atomovou zbraň během dvou až tří měsíců.

Diplomatická jednání za účasti dalších států dostala Írán k jednacímu stolu a uzavřela dohodo, která oddálila a značně zkomplikovala vývoj jaderných zbraní. V úterý od ní prezident Trump odstoupil a přikročil k uvalení sankcí na Teherán.

Co po Íránu vyžadovala jaderná dohoda?
Spojené státy, Francie, Velká Británie, Rusko, Čína a Německo v roce 2015 vyjednali dohodu s Íránem, ve které se Teherán zavázal k ukončení svého jaderného programu za značné snížení sankcí uvalených na zemi.

‚Írán lhal, pokračuje v jaderném programu.‘ Máme kopie z tajných archivů, tvrdí Izrael

Společný všeobecný plán akce (JCPOA) vyžadoval po Íránu snížení zásob obohaceného uranu o 97 procent, provozování pouze jednoho zařízení na obohacení uranu a to maximálně na úroveň 3,67 procent a veškerý jaderný program byl pod dohledem mezinárodních organizací.

Proč byla dohoda kritizována?
Americký prezident Donald Trump mnohokrát uvedl během svých vystoupení během volební kampaně, že jaderná dohoda byla velice špatně vyjednaná. Podle něj mělo být po Íránu požadováno daleko více.

Kritici často uvádějí, že dohoda měla obsahovat i limity na zbrojení, vývoj balistických raket, zákaz sponzorování jakékoliv teroristické organizace jako Hizballáh nebo Hamás, i dokonce zlepšení lidských práv v Íránu. Nic takového však součástí dohody nebylo a díky uvolnění sankcí se Írán dostal ke kapitálu, který značně zlepšil jeho ekonomickou situaci.

Porušil Írán dohodu?
Ne. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán dosud plnil závazky týkající se jaderné technologie, jak je stanovila dohoda z roku 2015. Írán se nedostal blíže atomové zbrani než byl v roce 2015.

Došlo však k menším porušením technických norem. Například v roce 2016 Írán překročil hranici tzv. těžké vody v jaderných reaktorech. Mezinárodní agentura pro atomovou energii krátce na to reaktor zavřela.

Proč Donald Trump od dohody odstoupil?
Jeho krok byl měsíce avizován, navzdory zoufalým snahám spojenců USA a americkým podporovatelům dohody, kteří přesvědčovali prezidenta, aby zachoval status quo. Během oznámení svého rozhodnutí Trump řekl, že je otevřený novým rozhovorům, vkládá tedy důvěru do své schopnosti úspěšně vyjednávat dohody.

Bílý dům: Íránci lhali o jaderném programu, dohoda vznikla na základě falešných podkladů

Trump chce podle analytiků odstranit dědictví svého předchůdce Baracka Obamy, svůj odpor k íránské dohodě občas vysvětloval v osobní rovině. Druhým důvodem je Trumpovo spojenectví s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který jej k odstupu od dohody přesvědčoval. Když Trump kandidoval na prezidenta, nebyl tak kritický k dohodě s Íránem jako nyní. Trump navíc tvrdí, že jen plní své sliby z volební kampaně.

Jaké bude mít odchod USA od dohody?
USA odstoupily od dohody a plánují zavést silnější sankce na íránský režim. Dohoda však zatím stojí. Íránský prezident Hassan Rúhání a evropští lídři se shodli na pokračování v dodržování dohody i bez účasti Spojených států. Většina evropských států rozhodnutí prezidenta Trumpa odsoudila.

Obnovení amerických sankcí vůči Íránu dopadne na řadu firem včetně těch evropských. Podle Washingtonu budou po přechodném období 90, případně 180 dnů obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.

Postiženy zřejmě budou ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které nejnovější krok amerického prezidenta Donalda Trumpa může zhatit. 

Podle analytiků se tak Spojené státy snaží přitlačit na evropské spojence, aby odstoupili od jaderné dohody a také zavedli sankce. Níže se můžete podívat, jak se Češi angažují v Íránu.

Grafika k Íránu.
Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...