„V rámci toho nejhoršího scénáře... by účty za nákupy v průměru stouply o deset procent, protože by libra ztratila čtvrtinu své hodnoty,“ řekl parlamentnímu výboru Carney. Carneyův zástupce Ben Broadbent pak upřesnil, že vliv na cenu zboží by měl nejen klesající kurz libry, ale též případně zavedená cla a náklady na hraniční kontroly.
Minulý týden centrální banka zveřejnila zprávu, podle níž by brexit bez dohody měl pro Británii horší následky než finanční krize před deseti lety. Kromě hospodářského propadu by podle ní Británie mohla zažít zvýšení nezaměstnanosti na 7,5 procenta z letošních zhruba čtyř procent a vrcholu z období krize by nedosáhla jen díky masovému odchodu zahraničních pracovníků. Základní úroková sazba by se vyšplhala na čtyři procenta z aktuálních 0,75 procenta.
Zastánci brexitu pak bance vyčítali, že se zprávou pokusila ovlivnit veřejné mínění ve prospěch dohody dojednané premiérkou Theresou Mayovou. To Carney v úterý odmítl. „Vy jste nás o něco požádali, my jsme to měli k dispozici a poskytli jsme vám to,“ řekl guvernér k analýze, kterou podle něj připravovaly desítky zkušených ekonomů.
