Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Británie by se měla dívat na sever. Upevní se po brexitu vztahy s Islandem?

Svět

  19:00
REYKJAVÍK - Vztahy Islandu a Velké Británie nebyly vždy bez komplikací. I přes to, že má většina Islanďanů britské předky. Zejména ženy, které se na ostrov dostaly v období osidlování, tedy v devátém a desátém století, většinou pocházely z Britských ostrovů. V moderní historii se Britové s Islanďany dostali o sporů o bohatá loviště ryb v Severním Atlantiku, ze kterých Island vyšel jako vítěz. Nyní by podle již bývalého prezidenta Ólafura Ragnara Grímssona mělo dojít naopak k těsné spolupráci.

Nyní již bývalý islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson. foto: Reuters

Co se předků islandských předků týče, je informace stále ještě relativně nová, první výsledky výzkumů mitochondriální DNA byly zveřejněny v roce 2001. Od té doby genetické výzkumy na ostrově pokračují, hlavně kvůli izolovanosti ostrova, kde přistěhovalce do nedávné doby považovali za vzácnost.

Britské matky severského národa

Vědci z DeCODE genetics zjistili, že až 63 procent žen bylo na ostrov přivezeno z Britských ostrovů. Mužů stejného původu však bylo jen 19 procent. I tak ne všichni přišli z Norska, jak by tomu bylo, kdyby byli Islanďané opravdu přímými potomky vzpurné norské šlechty, která se raději odstěhovala do nehostinných podmínek, než aby se podrobila králi.

„Naši předkové byli ale spíš farmáři, než vikingové nebo vzpurná šlechta,“ mírní pohled na drsné seveřany učitel islandštiny Ólafur Gudstein Kristjánsson. „Islanďané se tak ale vidí rádi. Také jde do určité míry o trik k nalákání turistů. Stejně tak jako údajná víra v elfy a nadpřirozená stvoření,“ dodává Ólafur.

Boj o velké úlovky

Ke střetu mezi Islandem a Velkou Británií došlo až v polovině dvacátého století. Od padesátých do sedmdesátých let minulého století se odehrávaly tzv. tresčí války, které ale nejsou nijak notoricky známé. Šlo spíše o sérií vyjednávání, při kterých došlo ke stanovení hranic, kde mohou rybáři z obou zemí lovit.

„Nešlo o klasický válečný konflikt. Ale Islanďané vyhráli, proto je to pro ně tak důležité období. Myslím, že nikdo jiný tento úsek dějin válkou ani moc často nenazývá,“ říká Daisy Neijman, skandinavista vyučující kurz Icelandic culture na Háskóli Íslands. Islanďané tenkrát pohrozili vystoupením z NATO, což působilo jako silná páka. Znamenalo by to totiž omezení přístupu ke GIUK, obranné linii mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií, na které po válce Američané instalovali mnohá monitorovací zařízení kvůli hrozbám ze strany Ruska.

Rybolov na Islandu

I když se rybolov zdá jako něco neodlučitelného od severských zemí, na Islandu nemá nikterak dlouhou tradici. Dříve byl rybolov jen způsobem obstarání jídla navíc, když bylo nejhůř. K přežití chovali farmáři ovce. Navíc moře bylo považováno za tajemnou až mystickou sílu, rybolov byl po dlouhá staletí dokonce stigmatizován.

Lov ryb začal ve velkém až v devatenáctém století. Tedy v době, kdy na kontinentě probíhala průmyslová revoluce. Island neměl potřebné přírodní bohatství, aby se držel trendu, měl ale ryby a nově lepší technologie a lodě z Dánska. Až tou dobou došlo k výraznější urbanizaci a z Reykjavíku se stalo pravé obchodní centrum země.

Británie by se měla dívat na sever

Od dob tresčích válek sledují tyto dvě země stejné cíle. Jejich cílem je volný obchod, bezpečnost obou zemí a snaha o zavedení silnější environmentalisticky laděné politiky.

Po referendu k vystoupení Velké Británie z Evropské unie vyzval nyní už bývalý prezident Islandu Ólafur Ragnar Grímson Brity k prohloubení spolupráce uvnitř trojúhelníku národů severního Atlantiku, které nejsou členskými zeměmi EU. Jsou jimi Grónsko, Island, Fearské ostrovy a Norsko.

Spolupráce je podle Ólafura Ragnara očekávatelná, proto je podle něj brexit pro jeho zemi přínosem. „Island a Norsko budou teď v nové pozici ve vyjednávání mezi Velkou Británií a zeměmi EU nebo EHP,“ řekl dál Ólafur Ragnar. Zda ale k prohloubení spolupráce dojde, ukáže čas, dodal bývalý prezident.

Na jiný možný efekt brexitu na Island poukázal Bjarni Benediksson, lídr Nezávislé strany. „Po brexitu je vidina vstupu Islandu ještě vzdálenější, než byla,“ řekl serveru mbl.is současný ministr financí.

Jednání o vstupu Islandu do EU

Otázka případného vstupu do EU je stále ve společnosti předmětem diskusí. Země podala přihlášku v roce 2009, kdy hlavní motivací byla stabilizace po bankovní krizi , k níž došlo v předchozím roce. Island se stal kandidátskou zemí, ale později zvolené vládní strany o vstup do unie neměly již zájem. Rozhovory o vstupu byly jednostranně ukončeny.